Eliška Lhotská: Vůně chleba zalitá do zlata

Uvítat chlebem se solí, to už zkrátka patří k tradiční české pohostinnosti. Umíte si však představit nosit kus chlebíčku jako šperk? My ano! A proto jsme exkluzivně pro vás nakoukli do ateliéru designérky Elišky Lhotské...

Nel Foberová

Pro kvalitní šperky a designové vychytávky máme v redakci slabost. Proto nás ihned upoutala autorská práce šperkařky a umělkyně Elišky Lhotské (na první pohled velmi plaché a jemné ženy). Padly první otázky našeho rozhovoru a nám bylo zřejmé, o jak zajímavou, duchaplnou a tvůrčí osobnost se jedná. Eliška je mimochodem dcerou Zdeňka Lhotského, našeho předního výtvarníka v oboru designu skla a jednoho ze zakládajících členů uměleckého seskupení Tvrdohlaví.

Štěstí je muška zlatá aneb cesta ke šperku

Přestože měla Eliška k tvorbě a zejména sklu blízko již od malička, rodiče jí dávali maximální duševní svobodu. Nakonec se sama rozhodla pro studium Střední uměleckoprůmyslové  škole sklářské v Železném Brodě. „Vždy se mi líbily miniatury a šperk byl pro mě ideální volbou. Šla jsem na stejnou školu jako rodiče – na ,Sklandu‘. Řekli mi, že když si ráda něco ,vyrábím‘, ať jdu tam. Rozhodně mě tenkrát nenapadlo, že se to bude vyvíjet směrem k výstavám nebo designu.“ Zpočátku tvořila Eliška pro radost. Skutečný zájem v ní vzbudil učitel bižuterie Martin Hlubuček a posléze při studiu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni nebo také V. K. Novák: „Jeho konceptuální náhled na šperk mi otevřel nové dveře. Na ,magistra‘ jsem pak na chvíli nastoupila na intermédiální tvorbu k paní profesorce Matasové a Vladimíru Mertovi.“

Tradice s přídavkem pokory

Při studiu na Univerzitě se Eliška rozhodla nabrat nové poznatky a zkušenosti v umělecké sféře také u našich slovenských sousedů v Bratislavě. Mnoho času tam sice nestrávila, ale zpětně je velmi ráda za náhled do světa zcela jiných možností a způsobů práce: „Oceňuji všechny aktivity slovenských šperkařů, které jdou tou ,artovější‘ cestou více než designovou – to je mi sympatické.“ Přiznává však, že právě v tomto prostředí postrádala především pozitivní motivaci. Až teprve po ukončení studia našla vlastní cestu, po které kráčí dodnes. „Plánuji se vracet k práci, se kterou jsem v Bratislavě diplomovala a málem mě za ni vyhodili. Musím mít klid na přemýšlení o věcech a být v prostředí, které mě baví.“ O poznání více pro ni přínosnější byla stáž v přísně katolickém polském městě Poznani. Právě zde, odříznutá od blízkých, si uvědomila hřejivost a sílu rodinného zázemí. Rozhodla se začít tvořit z materiálu pro ni nejvýznamnějším a také nejdostupnějším – s chlebem. „Souvisí to vlastně s mým dětstvím. Když táta začínal, tak jsme neměli moc peněz, ale to asi nikdo po revoluci. Máma nám pořád připravovala chleba s tvarohovou pomazánkou a já to dodnes miluju. Vůbec mi nevadilo, že nemáme na čokoládu.“ 

Projekt The Future Is Now

Zpočátku navrhovala amulety inspirované růženci a náboženskou symbolikou pouze pro sebe. „Je to o hledání pravdy a o těch opravdových životních hodnotách. Takový odlitek historie.“  Vytvořila proto tvůrčí celek The Future Is Now s provázanou kolekcí šperků New Archeology. Jedná se o volné pokračování prvotního projektu Pomník, na kterém pracuje již od roku 2012. Prostřednictvím šperků z chlebových drobečků by si přála společnosti nastavit zrcadlo, v němž by se měly odrážet střípky pomíjivosti konzumního  života. Chleba jako takový odlévá do kovu – nejčastěji do stříbra či zlata – a tím jeho tradiční hodnotu zachovává pro další generaci. „Nyní pracuji hodně s kovem, bronzem, ale i z jiných materiálů, co mi zrovna přijdou pod ruku. Neustále hodně objevuju.“

Nejen svoji tvorbu představuje v autorském sdíleném showroomu pod názvem Koncept story. „Vzešel z mých reálných zkušeností a stmeluje a podporuje designéry, kteří se provozně na showroomu sami podílejí. Vytváříme si zároveň takovou komunitu.“ S úsměvem dodává, že se jedná o prostor pro vzájemné sdílení tvorby, nápadů, ale také případných neúspěchů, a díky tomu funguje jako jeden celek.

Dominantní tok nápadů vychází zejména z konceptuálního pojetí, které přesahuje až do umění užitného. Momentálně také navrhuje a tvoří snubní prsteny a ozdoby pro nevěsty pod značkou Eliška Lhotská Jewellery. Je nadaná, mladá a stojí na začátku své kariéry. Umění a prostor, ve kterém se nachází, však přijímá s pokorou. „Stále na sobě pracuji, protože kritiku vnímám. Setkávám se s ní už od školy, ale nerespektuju neobjektivní hodnocení. Člověk se z toho nesmí úplně zbláznit, každý je holt jiný.“ Dodává, že období po studiu je pro ni vůbec to nejšťastnější, protože se cítí dokonale svobodná a může tvořit po svém.

V budoucnu by chtěla Eliška Lhotská investovat energii naplno a pouze do tvorby a vlastních projektů. Na otázku, jaký život by vedlo její alter ego, pohotově odpovídá: „Umět cizí jazyk a procestovat svět, bavit se se všemi, které na cestě potkám. Narodit se jako extrovert a se všemi se kamarádit.“

Prohlédnout a vyzkoušet si šperky (nebo se osobně setkat s jejich autorkou) můžete v Koncept Story na Řezáčově náměstí 2 na Praze 7. Tyto šperky jsou vhodné zejména pro všechny, kteří se nebojí vystoupit ze své ulity a zazářit. 

Více informací naleznete na webu či Instagramu.

#eliška lhotská #chléb #šperky #umění #koncept story #eliška lhotská jewellery

reklama

Festival pohádek 1. - 29. 10.
Další články