Nedávno vydaná oficiální a autorizovaná knižní biografie Waltera Trouta Rescued From Reality – The Life and Times of Walter Trout, kterou s protagonistou napsal britský hudební publicista Henry Yates, vypráví kromě tradičních muzikantských příběhů o cestě kytaristy od kolébky na prestižní pódia také otevřené a dost divoké historky o Troutově někdejším životním stylu, ve kterém svoji roli sehrál alkohol i drogy. Ten je sice pro muzikanty všech žánrů skoro „povinností“, ale v tomhle případě si jejich aktér skutečně sáhl až na samé dno. Nejen v konzumaci samotné, ale i v evidentních následcích. Jeho játra prostě nevydržela a žádala výměnu. V roce 2014 už byla situace zcela neúnosná, a Troutovi lékaři konečně našli vhodného dárce. Transplantace ovšem není zadarmo a blues ani dnes není hudba, kterou by – až na naprosté výjimky, spočitatelné na prstech jedné ruky neopatrného dělníka na pile – hráli milionáři. Krásnou ukázkou muzikantské i fanouškovské spoluúčasti je to, co se odehrálo po zveřejnění celého případu. Odehrála se řada benefičních koncertů a fanoušci přispívali na fundraisingové akce, které měly za úkol dát dohromady finance na náročnou operaci. Zní to neuvěřitelně, ale za pouhý týden se podařilo nashromáždit 130 tisíc dolarů a tím vlastně zachránit kytaristovi život. Operace byla úspěšná a třináct měsíců po ní stál Walter Trout znovu na pódiu se svým ikonickým fenderem stratocasterem. A to nikoli na pódiu ledajakém: vstup do „nového života“ absolvoval přímo ve slavné londýnské Royal Albert Hall.
Školní léta
A po jakých zákrutech se muzikantská cesta letošního pětašedesátníka, na jehož přežití by před dvěma lety málokdo vsadil zlámanou grešli, ubírala? Walter Trout pochází z amerického New Jersey, ve třiadvaceti se přestěhoval do Los Angeles a kromě lokálních kapel se mu dařilo doprovázet na koncertech velké bluesové i soulové hvězdy kalibru Johna Lee Hookera, Big Mamy Thornton, Lowella Fulsona nebo Percyho Mayfielda. V roce 1981 nastoupil do Canned Heat, kteří sice měli nejslavnější éru už za sebou, ale dobrá škola to v legendární „woodstocké“ kapele jistě byla.
Jestliže Canned Heat byli pro Waltera Trouta střední školou, pak následující angažmá v Bluesbreakers největší postavy britského ortodoxního blues Johna Mayalla bylo školou vysokou. Jistě nejen ryze muzikantskou, ale i životní, a není pochyb o tom, že také kapelnickou a obchodní: Mayall jako „boss“ není, jak známo, žádné ořezávátko. Trout v jeho kapele vydržel pět let a od té doby může hrdě prohlašovat, že je v tomto ohledu následovníkem mimo jiné Erika Claptona, Petera Greena nebo Micka Taylora, kteří kytarový post v Bluesbreakers sdíleli před ním. Mimochodem, ona pětiletka patří v dlouhé historii Bluesbreakers k těm vůbec nejlepším obdobím. Trout zde vytvořil „palebnou dvojici“ s druhým kytaristou Coco Montoyou, který posléze také odešel na sólovou dráhu, a v téhle sestavě si dokonce zahráli v roce 1985 za tehdejší železnou oponou, a to včetně tehdy ještě československé Bratislavy. Nápřah tohoto turné je ostatně zachycen na albu Behind the Iron Curtain se záznamem koncertu v maďarské Budapešti.
S kamarády i bez nich
Na vlastní nohy se Walter Trout postavil v roce 1990 postavením kapely a debutovým albem Life In The Jungle. Paradoxně se americký kytarista první dekádu své sólové dráhy mnohem lépe uchytil v Evropě, kde měl zdatný management – zejména Skandinávie, ale třeba i Belgie, Holandsko a Německo mu otevřely dveře dokořán. Domácí americkou půdu dobyl až na konci posledního desetiletí minulého století, kdy sestavil koncertní kapelu The Free Radicals (později známou pod zkráceným názvem The Radicals), která jako by byla se svým šéfem srostlá, jak víme z několika živých nahrávek i několikerého koncertování v Česku. I ve vydávání studiových desek ovšem vždy byl Walter Trout poměrně aktivní a některé tituly jeho diskografie patří k opravdovým lahůdkám, plným šťavnatého bluesrocku, ve kterém je ale spousta místa pro skutečné cítění a velké muzikantství, kterým Walter Trout předčí leckteré i z mnohem slavnějších kolegů.
Mezi Troutova nejznámější alba patří například Full Circle, deska, na které si protagonista splnil dlouholetý sen a do studia přizval řadu velmi známých kamarádů s nástroji v rukou. Na jeho pozvání si přišli zahrát například John Mayall, Bernard Allison, Jeff Healey, Coco Montoya, Joe Bonamassa, Eric Sardinas nebo Guitar Shorty. Za album Luther's Blues, věnované odkazu jednoho z Troutových velkých vzorů Luthera Allisona, byl kytarista v bluesrockovém žánru nominován na nejprestižnější žánrovou cenu Blues Music Award. A samou chválu sklízí i album Battle Scars, které natočil Walter Trout právě v období kolem transplantace a nese tedy silný osobní příběh. Stejně jako ostatně očekávaná červnová novinka Alive in Amsterdam. Ta by měla ukázat, v jaké formě se Walter Trout nachází před olomouckým návratem za českými posluchači.
Sám říká, že se cítí, jako by mu bylo dvacet, a že už dlouho se mu nehrálo tak dobře. Člověku, který stál smrti tváří v tvář, není důvod nevěřit...
Přijďte zažít Waltera na vlastní kůži: 15. července 2016 od 20.00 hodin v hotelu Clarion. Vstupenky zakoupíte v Bounty Rock Café a na Infocentru v podloubí olomoucké radnice.
Více info najdete na webu
