Už během studia na gymnáziu jste vytvořil svou první sochu. Později jste studoval Fakultu výtvarných umění v Brně. Naučil vás tam někdo přímo pracovat s ocelí, nebo jste samouk?
Na fakultě jsme měli skvělého pedagoga, zároveň vedoucího Ateliéru sochařství profesora Michala Gabriela, který nás učil především tradičním sochařským postupům, modelování pomocí sochařské hlíny, práci se sádrou a později s laminátem, protože je to finančně dostupnější materiál, s nímž se dá během studia snadno tvořit. V prváku jsem si postupně začal budovat vlastní ateliér, kde jsem svařoval a tvořil věci po svém. Často se zaměňuje kovová socha a kovářství, pro laika to může vypadat podobně, ale někteří sochaři kov doslova nesnáší. Třeba můj hlavní učitel ho opravdu neměl rád, takže jsem to se svařováním neměl zrovna jednoduché. Ale doteď jsme kamarádi, dokonce jsem ho pozval na svatbu. Nakonec si na kov tak nějak zvykl a pochopil, že se s ním dá dělat i „normální“ umění. No a já se všechno naučil vlastně z YouTube, tam je dnes všechno, co člověk potřebuje.
