[OL]4you na

Živé bydlení v Olomouci

Svoje dětství jsem strávila na sídlišti. Zažila jsem tam první úspěchy při jízdě na kole bez podpůrných koleček, první pusu i první zklamání, když jsem zjistila, že nejsem nejlepší kamarádkou své nejlepší kamarádce. Jsou sídliště dnes stejná jako tehdy?

Živé bydlení v Olomouci

Při projíždění Olomoucí a pohledu na nová sídliště a domy mě vždy napadá, zda budou všechny ty byty zaplněny a zda budou obyvatelé zažívat stejné „problémy“, jako já tenkrát. O zájmu o nové byty mě ujišťuje ředitel realitní kanceláře Dachi, Marek Novotný: „Mohu jednoznačně potvrdit, že v posledních měsících se zvýšil zájem o byty jak starší, tak o byty v novostavbách. Dá se říct, že v současné době je na trhu pouze kolem 110 bytů v novostavbách, přičemž v roce 2015 se jich prodalo historicky nejvíce – 559! To bylo o 202 bytů více než v roce 2014. Developeři reagovali na poptávku po bytech 1+kk a 2+kk, kterých se celkem v roce 2015 prodalo přes 400. Dle našich zkušeností přibližně 35 až 40 % bytů kupují investoři za účelem pronájmů. Trh s nájemními byty také výrazně podporuje četnost studentů Univerzity Palackého, kterých je aktuálně přes 22 tisíc.“ To potvrzuje i většina prodaných bytů z projektů jako Jánského a Švýcarská, ale i druhá etapa projektu Holandská čtvrť, kterou realitní kancelář Dachi prodává. Projekt Holandská čtvrť roste vedle obchodního centra Olomouc City a my jsme zapátrali, kdo stojí za architektonickým návrhem: Ing. arch. Radim Lička z brněnského ateliéru Dimense.  S ním jsme si povídali o sídlištích – jsou tedy dnešní sídliště stejná, jako před třiceti lety?

„Nová sídliště, proti těm původním, jak si je můžeme pamatovat z dětství, dnes již stejná být nemohou. Na konci 90. let minulého století se u nás výstavba klasických panelákových sídlišť chýlila ke konci. Od tohoto období již u nás přestala být realizována výstavba bytových domů v podobě krabicového panelového systému a začínaly se využívat jiné stavební principy. Nicméně urbanistické principy výstavby samostatných sídelních celků na volných stavebních plochách se příliš nezměnily a jsou používány stále stejné. Myšlenkový základ této formy bydlení se zrodil už v meziválečném období. Za ideál byl v něm prohlášen koncept rozvolněného města – parku, kde by místo tradičních ulic a náměstí byly velké zelené plochy s objekty pro kolektivní bydlení a budovy určené pro práci by byly striktně odděleny od zón určených k odpočinku. Realizace takovéto utopické myšlenky už pak v průběhu dalších let nebyla tak zdařilá. Svou roli tu samozřejmě sehrálo i ideologické prostředí tehdejšího systému, takže postupně kvalitu v mnoha případech vystřídala kvantita. Přesto můžeme nyní vidět podstatné rozdíly mezi sídlišti v době vzniku a dnešní dobou, a to především ve vzhledu prostředí i vlastních domů, kde již svou roli plní vzrostlá zeleň nebo úpravy barevného řešení fasád spojených s postupnou regenerací technického stavu domů,“ zmiňuje Radim Lička.

Dnešní požadavky? Úložné prostory a více soukromí

Pravdou je, že barvy, tvary i dispozice dnešních sídlišť jsou mnohem atraktivnější a zajímavější. Zajímá nás ovšem, zda dnešní zájemci o byty mají hodně odlišné požadavky než dříve?

„Základní kritérium se nezměnilo – úkolem bylo a je zajistit kvalitní dostupné bydlení. Vždy jej ovlivňují aspekty reálného společenského, ekonomického a politického dění a z toho vyplývající požadavky. S ohledem na skutečnost, že dnes jenom v Praze žije kolem 40 % obyvatel v panelových domech, je patrno, že i dříve postavené domy v sídlištích poskytují odpovídající prostředí k bydlení. Tehdy sídliště nabízely standard bydlení, který byl díky hromadné výstavbě dostupnější než individuální způsob výstavby rodinných domů. Současně se nabízely dostupné služby i zaměstnání, společenský život a prostředí pro odpočinek. Tato kritéria jsou dnes stále klienty při výběru lokality posuzována stejným způsobem. Zásadní rozdíl v požadavcích klientů dnes vidím v určité potřebě najít v objektech společného bydlení prostor pro individuální řešení. V projektech hledají ideální prostorové uspořádání bytu, ať už z hlediska předchozích zkušeností nebo nových potřeb. Kladně jsou hodnoceny tendence k vytvoření pocitu většího soukromí v rámci vlastní bytové jednotky, praktičnost, možnosti variabilního řešení, existenci doplňkových místností jako jsou sklepní kóje nebo šatny či komory v bytě. Při výběru je dnes kladen mnohem větší důraz na lokalitu, dostupnost služeb, urbanistické uspořádání sídliště, lidé více posuzují také architektonický vzhled celého domu a možnosti parkování.“

Holandská čtvrť a její zajímavosti

„Sídliště nejsou nic nového. Dříve než u nás se stavěly již v Německu nebo ve Francii, příklady najdeme i ve Skandinávii a vzor máme k dispozici i v Brně v podobě oceňovaného zeleného sídliště Lesná. Kvality těchto prověřených realizací byly využity právě i v principech návrhů Holandské čtvrti v Olomouci. Domy nejsou uspořádány do matematicky pravidelné ortogonální sítě ulic a domů. Čtvrtí meandrovitě probíhá hlavní obslužná komunikace, na kterou jsou v podobě slepých ulic napojeny odbočky k jednotlivým domům. Domy jsou vůči sobě volně natočeny a vytvářejí tak nepravidelné polosoukromé meziprostory pro zeleň. Byty v protilehlých domech si tak vzájemně ,nekoukají‘ přímo do oken. Architektura objektu, především členění fasád je řešeno tak, aby nedošlo k strohému plošnému efektu. Kombinací vystupujících a ustupujících částí fasády jsme vytvořili soukromější prostory balkonů, lodžií nebo teras. Svými velkorysými proporcemi se tyto exteriérové části stávají plnohodnotným obytným prostorem. V dispozicích bytů byl kladen důraz na širokou nabídku všech kategorií bytů dle současných požadavků klientů. Jednotlivé kategorie nabízejí řadu dispozičních a prostorových variant tak, aby si každý klient mohl najít to nejlépe vyhovující uspořádání. Plošné výměry, především hlavních obytných místností, byly navrženy s ohledem na reálné možnosti vybavení nábytkem a současnými potřebami klientů, ne jako povolené minimum.“

______________________________________________________________________

Ing. arch. Radim Lička

Ing. arch. Radim Lička (*1973) byl po absolvování Fakulty architektury v Brně zaměstnán v ateliéru A PLUS v Brně a následně prošel několika menšími ateliéry. Po zahraniční pracovní stáži ve švýcarském Lausanne se přidal k mladému ateliéru DIMENSE architects, kde se stal společníkem a působí ve vedení dodnes. Zabývají se návrhy a zpracování všech stupňů projektových dokumentací v oblasti od urbanismu po interiéry. V poslední době se osobně věnuje především zakázkám nových bytových domů a navrhování interiérů hotelů. Více informací najdete na www.dimense.cz

________________________________________________________________________

Holandská čtvrť

Holandská čtvrť vzniká v blízkosti všech potřebných služeb a zároveň nedaleko přírody. Dostupnost do centra je přitom pouhých pár minut. Projekt si klade za cíl stát se pro budoucí obyvatele živoucí rezidenční čtvrtí, ve které bude bydlení opravdovou radostí.

První úspěšná etapa dokončená na přelomu roku 2013/2014 splnila náročné požadavky a očekávání klientů. Důkazem jsou obyvatelé stojícího domu, kteří si bydlení v tomto projektu chválí. Holandská čtvrť se tak stala pro mnoho klientů domovem – místem, kam se vždy rádi vracejí a které je základnou pro nejrůznější výlety.
Více informací najdete na www.holandska-ctvrt.cz

reklama