[OL]4you na

David Rozehnal: Svým rodičům jsem vděčný za to, jak mě vychovali

Ačkoliv byl fotbal hlavní náplní skoro celého Davidova života, před rokem předčasně ukončil profesionální kariéru, aby se mohl víc věnovat rodině. Dnes si užívá běžné starosti s výchovou dětí, lyžuje a „kope“ už jen pro radost.

David Rozehnal: Svým rodičům jsem vděčný za to, jak mě vychovali
ⓒ Lukáš Navara / www.navarafoto.cz

Sportovní geny kolovaly Davidovi v krvi už od narození: „Můj táta hrál fotbal a máma hrála prvoligovou házenou, se kterou jsem původně začínal. Jednoho dne jsem se ale rozhodl, že házenou hrát nechci, a šel jsem na fotbalový trénink,“ vzpomíná bývalý fotbalový reprezentant. V té době mohlo být Davidovi 6 nebo 7 let – a od té doby u fotbalu už zůstal. „Mámu to asi chvíli mrzelo, ale zpětně určitě nelituje... Táta tehdy trénoval mládežnický tým v Kožušanech, kde jsme bydleli, a právě tam začala moje fotbalová cesta.“ Kromě sportovního talentu zdědil David Rozehnal po tatínkovi také silné odhodlání a ctižádost. Prvním velkým vzorem pro něj byl o pět let starší bratr Marek, kterému se snažil ve všem vyrovnat – ať už spolu hráli fotbal či hokej. „Táta byl na nás pes, ale myslím to v dobrém. Právě díky jeho výchově mi vyhovuje taková až trošku vojenská příprava – chodím rád zavčas a mám rád pravidla. A to i při tréninku.“

V době, kdy David s fotbalem jako dítě začínal, ještě neexistovaly mobily, tablety, sociální sítě a mnohé další odvaděče pozornosti: „Vidím velkou výhodu v tom, že tehdy nebylo tolik elektroniky – uměli jsme se zabavit v jakémkoli počasí, hráli jsme si s míčem, jezdili na kole... A když se čas od času konalo mistrovství světa či mistrovství Evropy, byl to pro nás svátek. Neexistovaly přenosy z Champion's League nebo z Ligy mistrů jako dnes...“

Velký sen

Sny a touhy byly tenkrát jakoby mnohem opravdovější, protože lidé nebyli zahlceni tolika možnostmi jako dnes. A tam se zrodil v hlavě malého chlapce sen stát se velkým fotbalistou. Takovým, jaké vídával jednou za dva roky v televizi v rámci mistrovství světa nebo Evropy – velké fotbalové hvězdy, jejichž techniky si byl David schopen přehrávat na videokazetách pořád dokola. Tehdy se do fotbalu zamiloval a rozhodl se mu dát maximum: „Pamatuji si, že jsem měl nahrané Mistrovství světa 1986 v Mexiku, kde zářil Maradona. Dnešní mladí kluci už ho možná ani nebudou znát, což je smutné, protože to byl jeden z největších fotbalistů historie. Obdivoval jsem, na jaké úrovni už tenkrát tyto fotbalové hvězdy hrávaly, a chtěl jsem být jako oni...“

Silná vůle a odhodlání

V období puberty může být velmi těžké udržet motivaci ke sportu a dalším koníčkům – ne však u Davida. Jeho silná vůle byla často důvodem ke vtípkům ze stran spoluhráčů, kteří jej lákali do hospody na další pivo. „Byl jsem takový exot – v mládežnických, dorosteneckých, juniorských i mužských kategoriích si ze mě dělali kluci srandu. Bral jsem to ale jako součást party, protože sranda nepřesahovala meze. Nebyl jsem žádný otloukánek,“ směje se sportovec a dodává: „Pro mě to bylo automatické – pokud jsme šli na večeři, dal jsem si jedno dvě piva, ale nejpozději kolem dvanácté domů, protože další den se konal trénink a já bych byl jinak nepoužitelný. Kdybych byl koučem, taky by mi vadilo, kdyby hráči chodili třikrát v týdnu pařit, protože bych je potřeboval mít připravené na trénink.“

David byl takto naučený z mládí a dodnes je velmi vděčný svým rodičům za to, jak ho vychovali. Díky nim si cílevědomě šel za vytyčeným cílem. Dokonce i na reprezentační úrovni mu jeden spoluhráč sdělil, že kdyby měl Davidovu vůli, mohl být ještě mnohem dál. Podmínky pro dosažení úspěchu jsou podle Davida pevný režim a silná vůle: „Ať už chcete cvičit, jíst zdravě, pravidelně jezdit na kole, trávit čas s rodinou, musíte si vytvořit plán a dodržovat ho. Jakýkoli ústupek pak plán nabourá, vůle se odstraní a musíte začínat zase nanovo.“

Zdravý životní styl

Ačkoli je David dnes jako chodící reklama na zdravý životní styl, ne vždy tomu tak bylo. „Než jsem se seznámil se svojí tehdejší přítelkyní, nynější manželkou Petrou, extra zdravě jsem nežil. Vždycky jsem měl rád colu a byl jsem schopen spořádat balíček gumových medvídků nebo tabulku čokolády na posezení jen tak k filmu. Naštěstí jsem měl dobrý metabolismus, takže to na mně nezanechalo trvalé následky,“ popisuje se smíchem David.

„Já jsem vlastně zdravý životní styl vyloženě nevyhledával, ale když jsem odešel za fotbalem do zahraničí, fungovalo to tam automaticky – už tehdy byli výživoví poradci součástí týmu. Byl jsem překvapený, když za mnou v Anglii přišel výživový poradce a ptal se mě: co jím, jak jím, jestli spím dobře, kolik hodin spím, jestli jsem byl na záchodě... Dávali mi otázky, se kterými jsem se do té doby nesetkával. Pravidelně se prováděly odběry krve i moči, díky kterým se pak analyzovalo, zda v organismu nejsou nějaké složky, které zvyšují možnost zranění. V tu dobu jsem začal chápat, že je to úplně jiný level. Dnes je tento trend ještě mnohonásobně dál – v zahraničí i u nás v republice.“

Na nedávné diskusi v Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné výchovy Univerzity Palackého zmiňoval David skvělé výhody dnešní doby (oproti jeho začátkům), kdy je možné najít doporučení na různé odborníky (kondiční trenéry či výživové poradce atd.) přes internet a komunikovat s nimi třeba přes půl světa. Na druhou stranu je těžké oddělit všechna lákadla v podobě sociálních sítí, která odvádějí pozornost člověka od reality.

Kariéra versus rodina

Ačkoliv byl fotbal pro Davida jednou z nejdůležitějších věcí v životě, když se v jeho rodině objevily zdravotní problémy, rozhodl se kariéru předčasně ukončit a naplno se věnovat manželce a dětem: „Často se o manželkách fotbalistů říká, že si pouze užívají peněz svých partnerů, nakupují drahé kabelky, jezdí z jedné dovolené na druhou a mají dokonalý život... To je ale trochu zkreslený pohled... Nic není tak krásné, jednoduché a zadarmo. Moje manželka zpočátku vlastně vychovávala naše děti sama – žili jsme v zahraničí, já byl často na různých soustředěních, trénincích či zápasech a ona byla s nimi sama. Zcela se vzdala své kariéry (a to promovala na ostravské univerzitě s červeným diplomem!) kvůli kariéře mojí a já si jí za to ohromně vážím. Teď tedy přišla doba, kdy jí to můžu alespoň z části ,splatit‘. Teď se budu starat o rodinu já a podporovat ji na maximum.“

V hledáčku bulváru

David Rozehnal nikdy nepatřil do hledáčku bulvárních novinářů, protože netropil žádné skandály jako někteří jeho spoluhráči. Maximálně se soustředil na svou kariéru, vedl klidný život se svou životní láskou, narodily se mu dvě děti. Ačkoli ukončení jeho kariéry zvedlo vlnu mediálního zájmu, vnímá jej jako přirozenou součást dění: „Vůbec jsem nad tím nepřemýšlel, bylo to pro mě jediné řešení.“

Konec kariéry má však velký dopad i na organismus každého sportovce – a David se fotbalu přece jen věnoval naplno víc než 30 let: „Byl jsem zvyklý na každodenní náročné tréninky, pravidelnou regeneraci a masáže, takže to byl pro moje tělo (i když jsem po ukončení kariéry nějakou dobu hodně trénoval) docela šok. Postupně jsem tedy s tréninky začal polevovat, protože jsem si mimo jiné uvědomil, že mi na fotbalistu už není nejmíň, a tělo mi také začalo dávat najevo, že si už odvedlo svoje.“

Pravidelný pohyb se ale pro Davida stal závislostí – pouze s tím rozdílem, že dnes se věnuje sportovním činnostem jenom pro radost: „Stále potřebuji aspoň jednou denně nějakou aktivitu, tak jsem začal doma jezdit na rotopedu. V sezoně pak pomáhám bratrovi dvakrát týdně v Kožušanech trénovat žáčky ve fotbale a nedávno jsme začali s manželkou chodit na lekce TRX do centra BALUO. Tento typ cvičení mě naprosto nadchl, protože tam cvičíte pouze s vlastní váhou  a posílíte svaly, o kterých jste do té doby nevěděli, že existují. Fakticky to zabírá a celé tělo dokonale protáhnete,“ popisuje David zajímavé hodinové cvičení, o kterém si můžete přečíst více na str. 92.

Aktuálně začal David spolupracovat také s kondičním trenérem, se kterým cvičí dvakrát týdně: „Mým cílem není stát se kulturistou, ale chci se udržovat v dobré kondici, mít zpěvněné svaly a cítit se dobře. Doteď jsem nebyl vůbec zraněný a nerad bych to měnil.“ Pro většinu profesionálních sportovců jsou ostatní volnočasové koníčky většinou tabu, aby předcházeli možným úrazům. Jedním z nich je třeba lyžování – David se tak letošní zimu mohl postavit po 15 letech znovu na lyže: „Měl jsem z toho velký respekt, ale zjistil jsem, že se to nezapomíná.“

Fotbalový důchod

Před ukončením profesionální kariéry asi Davida ani nenapadlo, kolik nových impulsů mu život přinese. „Fotbal jsem miloval strašně moc, a teď si uvědomuji, kolik mi toho vzal – takové to obyčejné dětství, protože jsem měl od sedmi let velmi pevný režim,“ vzpomíná charismatický sportovec a těší se na všechny nové aktivity, které začal se svou rodinou realizovat – od zmíněného lyžování, přes výlety po republice až po častější návštěvy kulturních akcí.  Na druhou stranu ale David přiznává, že mu fotbal i mnoho věcí usnadnil a poskytl. „Díky mým zahraničním angažmá jsme s manželkou poznali spoustu úžasných zemí – nejvíc nám k srdci přirostla Paříž. Tam jsme žili ještě v době, kdy jsme neměli děti – měli jsme na sebe mnohem více času a život tam byl opravdu krásný.“ Na Paříž vzpomíná David rád i po fotbalové stránce: „Bylo to pro mě první hodně velké angažmá za známý klub – v té době jsem měl skvělou formu a cítil jsem se jako pevná součást sestavy, což je pro fotbalistu jedna z nejdůležitějších věcí.“

Vděčnost a intuice

Ačkoli důvod ukončení jeho kariéry nebyl zrovna vítaný, bere David život tak, jak přichází. Za dobu, kdy už nehraje profesionálně, se naučil poslouchat svou intuici a je vděčný za čas, který může trávit se svou manželkou a se svými dětmi: „Tak nějak se to všechno seběhlo a nakonec se všechno vyřešilo tak, jak má,“ dodává David s pokorou.

Poslední téma, které nás v redakci zajímá, zní: „A co dál?“ Úspěšný sportovec však nikam nepospíchá a nevrhá se do nových projektů jen proto, aby něco dělal. S nejlepším kamarádem Patrikem Gajem často probírají možnost pomáhat ostatním, takže je pravděpodobné, že třeba založí nějaký charitativní projekt. Necháme se tedy překvapit a budeme držet pěsti ve všem, do čeho se pustí!

reklama