[OL]4you na

O lásce, investované duši i palačinkách

Pojďme si říct upřímně, že události u nás i ve světě nechávají v poslední době chladnými jen málokoho. Jak najít rovnováhu mezi dostatečnou informovaností a žitím každodenní reality? Jak vykouzlit úsměv, i když každá buňka vašeho těla vyhlašuje stávku? Neznám univerzální recept, ale jedno vím jistě: hřejivé paprsky slunce, kvetoucí stromy i ledové latté v oblíbené kavárně jsou dobrými pomocníky. Tyhle měsíce navíc voní po lásce, a ta, jak je lety prověřeno, dokáže divy…

O lásce, investované duši i palačinkách

Říká se, že láska hory přenáší. Kde je láska, je život. Podobných citátů bychom našli nespočet. A vlastně v nich je velký kus pravdy. O co krásněji by bylo na světě, kdybychom se měli víc rádi!? Láska má přitom tolik rozličných podob! Je ukrytá v drobných gestech, v úsměvu na kolemjdoucí, v uvařeném obědu pro celou rodinu, v přečtené pohádce před spaním, v darované květině, v obyčejném poděkování, upřímné pochvale, v pár prohozených větách se sousedem, v připraveném čaji s medem a citronem, když jste nemocní, v namalovaném obrázku, v nachystané vaně po náročném dni, ve zprávě, která vás rozveselí, i když vám do smíchu vůbec není, v podané ruce na kluzkých schodech, v přišroubované poličce, v nedělní snídani servírované do postele, v namazaných zádech, abyste se na sluníčku nespálili, v polibku na dobrou noc, v objetí. V tiché přítomnosti. Nemusíte mít hned na všechno odpověď, nemusíte všechno rychle spravit slovy nebo najít řešení, stačí jen být přítomen a naslouchat. I tohle je láska. 

Láska je často zahalená v detailu a detaily je protkaná i naše komunikace, v níž hraje naslouchání možná větší roli než mluvení. V upřímném rozhovoru, kde mají všichni prostor pro dokončení myšlenky, její zpracování a adekvátní reakci, je skrytý velký kus lásky. A čtení nevyřčeného láskou doslova překypuje. Jenže zatímco květinu, kabelku nebo zlatý náramek zaplatíte jednoduše penězi, komunikace, pozornost, empatie a souznění stojí mnohem víc. Stojí nás ochotu pustit druhého blíž, i když riskujeme, že uvidí naše nejistoty či obavy. Stojí nás emoce, mnohdy pečlivě skrývané. Vyžaduje odvahu být zranitelný, ukázat vlastní city v celé jejich křehkosti, vyžaduje trpělivost zůstat, i když nás to nutí podívat se sami na sebe způsobem, který je hodně odhalující. Právě tehdy a tam vzniká blízkost – v situacích, kdy si dovolíme být skuteční. A přesně tam se rodí opravdová láska. 

Kousek po kousku investujeme do lásky celou duši. Nejdřív opatrně, nakonec bez výhrad, až je složená z tisíců emocí, vzpomínek, gest, z pozornosti, ochoty slyšet i říkat cokoliv, z obav i nadějí, z odvahy i bezmezné důvěry. Pravá láska ale vyžaduje návratnost investice, jinak vás pohltí. Takže když už někomu mažete záda opalovacím krémem, bylo by fajn, kdyby vám pak k večeři usmažil palačinky! 

Dovolme si být sami sebou, dovolme si být zranitelní, dovolme si cítit lásku. Tu opravdovou, kde má pozornost větší hodnotu než dary a kde je nejvyšším ziskem skutečná blízkost. Tyhle měsíce jsou totiž pro lásku jako stvořené. Tak ji žijme, svět bude hned o kousek lepším místem…

FOTO: archiv

reklama