Větrníky, záplava květin, vodopád i sochy. O čem se mluví na sociálních sítích

Člověk se nikdy nezavděčí všem. To je zkrátka pravda pravdoucí. V Olomouci to v poslední době opravdu žije - aktuálně je k vidění řada věcí a lidé na ně reagují. Debaty se ale přemístily zejména na sociální sítě. Tedy do prostředí, které je do velké míry anonymní, a tedy mnohem více snese. O čem se mluví a není někde trochu pravdy?

Zuzana Doleželová

Větrníky

Jestliže by se měl vyhlašovat nejfotografovanější objekt v Olomouci, zcela jistě by nyní na plné čáře vyhrály duhové větrníky v ulici 28. října. Zatímco jinde mají slunečníky, u nás rozhodně nejdeme s davem. Průchod od nákupní galerie k Hornímu náměstí zdobí 279 pestrobarevných větrníků symbolizujících květiny, jejichž cílem je jediné: oživit centrum města podobně jako květinová výzdoba (k té se za malý moment dostaneme) a zlepšit kolemjdoucím náladu. A to se vážně daří. Není nikdo, kdo by se u nich nezastavil. Myslím, že s takovým zájmem tvůrci ani nepočítali. Diskutující se většinou shodují, že by tu měly zůstat. Na konci října je však nahradí tradiční vánoční výzdoba. A Vánoce jsou v Olomouci vždycky kouzelné...

Květinová výzdoba

Je třeba začít tím, že květiny centru opravdu sluší. A letos podstatně víc, protože neobklopují Sloup Nejsvětější Trojice, což bylo mnohými (chápu je) vnímáno jako dehonestování památky, na niž jsme tak hrdí. I když záměr byl pochopitelně opačný. Současné květinové záhonky umožňují opravdu pěkné snímky Trojice. A květiny v kašně - ano, dalo by se namítnout, že voda rychleji "zelená" a občas nějaká ta květina povadne, nutno ale podotknout, že o instalace je řádně a pravidelně pečováno a květiny jsou obměňovány.  Co je v souvislosti s rozkvetlým náměstím zmiňováno, jsou chybějící stromy. Po nich řada lidí volá (a nejen na sociálních sítích) už poměrně dlouho. No, květinou nezarmoutíš, ale strom to není, že? Tak by se daly ve zkratce vyjádřit mnohé názory. Momentálně však převládá radost ze záplavy květů...

Stvůra, Homo Animal a jiné

Při jakýchkoliv úvahách o povaze umění a uměleckých dílech versus kýčích si vždy vybavím semináře estetiky a týdenní eseje na zadaná filozofická témata, o nichž jsme pak dlouze diskutovali. Od té doby jsem k tomu, co je druhými považováno z umění, značně tolerantnější. S uměním je to totiž odjakživa složité. Ve stručnosti: uměním je nazýváno dílo, které vyniká především estetickou hodnotou. Jenže otázka vkusu, estetiky, cítění a vnímání je natolik zapeklitá a veskrze individuální věc, že soudit umění naší doby může laik jen stěží. A tak zůstává jen prosté hodnocení líbí/nelíbí. A facebookové debaty, kde je každý odborníkem,  si s tím vystačí. Olomoucký veřejný prostor oživuje hned několik děl, o nichž se mluví. A vítězně z diskuzí vychází snad jen Chobotnice. Trnem v oku je dlouhodobě Stvůra olomouckého sochaře Jana Dostála (je fakt, že by jí víc slušelo jiné prostředí než park). Znám dokonce lidi, kteří se místu záměrně vyhýbají. Přitom jeho Vetřelec na domě v Šemberově ulici se stal poměrně vyhledávaným cílem fotografů. Nově se teď kousek od Pavilonu A  pod lávkou vznáší Dostálův Had. A i toto dílo Olomoučany neuchvátilo. O pozornost se pár dní před jeho instalací přihlásil Homo Animal Michala Ptáčka, který spolu s Dostálovým Vetřelcem proměnil Šemberovu ulici v takřka výstavní prostor. 

Všechna díla jsou svým způsobem zajímavá, určitě si najdou své příznivce, i když odpůrci bývají vždy víc slyšet. Jedno mají ale díla společné - vyvolávají emoce a mluví se o nich. Stačí to?

Vodopád

A pokud by se mělo najít  téma, o němž se debatuje s opravdu negativními emocemi, pak je to znovuobnovovaný vodopád v Bezručových sadech, o čemž jsme se přesvědčili sami, když jsme uveřejnili fotografii ze zkoušky vodopádu. Ještě ani netryská, ale už se setkal s takovou smrští rozhořčených komentářů na všech frontách, že by jen jejich soupis vydal na vícedílný román. A přitom se na něj lidé tak těšili! Co všem vadí? Nevzhledná trubka, příliš velké jezírko, kde se dozajista budou koupat bezdomovci, projekt je drahý a v neposlední řadě elektrorozvaděč, který ční hned vedle vodopádu. A také má být v provozu jen občas. Výsledek prý bude hezký, nemáme se obávat, ještě není hotovo. Patrně byla kritika tak nelítostná, že řešení dozná změn, které napomohou pozitivnímu obrazu celého díla. No a že poteče jen někdy? Tak tomu bylo i dříve, ale třeba se dočkáme překvapení. Nezbývá než doufat, že se při procházce parkem budeme vodopádem kochat a užívat si osvěžení, které tryskající voda nabídne. Jsem optimista.

#jak to vidím

reklama

smartregion
Další články