Vlastina Kounická Svátková: Nehoním se za dokonalostí

Všichni jsme součástí báječného světa plného nevšedních zážitků, možností, radostí i neopakovatelných okamžiků. Někdy se však přihodí, že všechny tyto zářivé momenty zakalí stíny strachů. I na toto téma jsme si povídali s Vlastinou Kounickou Svátkovou...

Nel Foberová

V jistých životních etapách postihne každého z nás vlna nepříjemných kotrmelců. Zkusme tyto zakódované zprávy vzít za správný konec a vytvořit z nich výživnou půdu pro náš rozvoj a osobní růst. Těžkými zkouškami úspěšně prošla také herečka a spisovatelka Vlastina Kounická Svátková a my vám přinášíme její inspirativní příběh.

Tato křehká, něžná a éterická bytost svůj životní maraton započala v Myjavě na Slovensku. Vystudovala pedagogiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě a následně také úspěšně dokončila studium masmediální komunikace na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě.

Do Čech ji přivedly především ambice a touhy po kariéře. Od roku 2003 pracovala v Praze jako kosmetická redaktorka fashion magazínu Elle a redaktorka magazínu Style. Velmi brzy však zjistila, že ji tato profese nenaplňuje, a rozhodla se vyzkoušet štěstí na poli hereckém.

V roce 2006 si poprvé zahrála s Danielem Craigem v bondovce Casino Royale, poté následovaly role ve filmech Ganster Ka, Ženy v pokušení či Nevinné lži. Svůj talent vkládá také do stránek vlastních knih. Na svém literárním kontě má již tři díla: Modrý slon, Sama sebou a nejnovější titul Prostor pro duši. Se slovenskou herečkou a fotografkou Zuzanou Šulajovou také navrhují pod vlastní značkou Adore luxusní zlaté šperky, doplněné o ryze přírodní drahokamy a polodrahokamy.

Dříve se také paralelně snažila prosadit v modelingu. Tento pozlacený a dokonalý svět v ní však vypěstoval pocity méněcennosti a také poruchu příjmu potravy – bulimii. S touto zákeřnou nemocí se naštěstí vypořádala s grácií sobě vlastní a nyní je ambasadorkou nadace Anabell. Momentálně je však na plný úvazek maminkou tří dětí.

Strach jako záchranné lano

Devítkový rok je už v plném proudu a řada z nás má tendenci bilancovat a radikálně měnit své postoje. Samotná Vlastina je svá v každém momentě roku. „Mám ráda klid a pohodu a čím jsem starší, tím víc. Alkohol mi už dobře nedělá, pokud někdy vůbec dělal. Takže tím pádem ani nebilancuji, nedávám si předsevzetí – tento mediální a sociální tlak mě nechává chladnou.“

Příchod dnů nového roku můžeme brát jako skvělou příležitost otevřít pomyslnou Pandořinu skříňku naší duše a vytáhnout z ní všechny strašáky. „Strachy jsou přirozenou lidskou součástí zdravého jedince. Strachem prý netrpí jedině psychopati. Takže psychopatem naštěstí nejsem, a tak se občas bojím. Většinou toho, co se nikdy nestane, ale z důvodu křehkosti své duše jsem si to už odpustila.“

Často nám strachy v životě mohou sloužit jako dobrý rádce či stopka: „Někdy nám strach může zachránit život. Ten, který nás varuje před nebezpečím, nedovolí nám udělat jisté kroky, které by mohly znamenat riskování s vlastním životem. Tento strach je na místě. Nebo tréma, která patří do skupiny strachů, je vlastně taky zdravá.“ Nejvíce se ale Vlastina přirozeně bojí o své děti. S pokorou však dodává, že věci přijímá tak, jak k ní přicházejí.

Otevřít prostor pro svou duši

Péče o rodinu a tři děti jsou v současné době pro Vlastinu ústředními tématy. „Někdy zvládám a někdy nezvládám. Klíčem je nehonit se za dokonalostí a nesnažit se být perfektní ve všem, co v ten den dělám. Prostě někdy zjistím, že jde syn do školy s děravou ponožkou, někdy zjistím, že kvůli práci nemůžu na rodičák... A v poslední době máme doma všude jen vysoké komínky mé poslední knihy...“

Děti jako takové představují pro své rodiče radost a mají také roli největších učitelů. Velmi často dospělým nastavují zrcadla, v nichž se objevují veškeré naše obavy, starosti, křivdy. „A tohle vše je pro nás dospělé obrovská lekce, kterou děti ještě dokážou bravurně slovně zdůraznit. Třeba: ‚Jasně, zase jsi na telefonu mami, ty jsi ale závislá!‘ ‚Ty ho máš radši než mě!‘ ‚Mami, běž si lehnout, jsi nepříjemná.‘ Děti komunikují autenticky, upřímně a srdcem.“

A jak správně a efektivně komunikovat s dětmi? Vlastina zmiňuje, že základem celého úspěchu je upřímnost. Nevěšet zkrátka dětem bulíky na nos a nebát se s nimi mluvit citlivě o všech tématech. Také existuje celá řada takzvaných tabu vět, které by rodič nikdy neměl vypustit z úst. „Věty typu: ‚Nežer, budeš tlustá!‘,  ‚Podívej se na sebe, jak vypadáš!‘ nebo ‚Jsi úplně blbej, stejně blbej jako tvůj táta...‘ Všechny tyto věty jsou tabu. A mnoho dalších, kdy si vlastní vnitřní frustraci a nespokojenost sami se sebou vybíjíme na našich dětech.“

Aktivní Vlastina se i po boku svých třech dětí rozhodla nevzdávat svých snů a na konci minulého roku zvládla sama vydat svou třetí kniha – Prostor pro duši. Kniha zaujme svým reálným a čistým pohledem na svět. „Vydala jsem si ji sama – našla tiskárnu, nafotila obálku pod vodou, a i když může název evokovat esoteriku nebo rady typu: ‚Jak být šťastný?‘, opak je pravdou. Knížka je o životě. Přesně o takovém, jaký je – bez příkras a iluzí.“ My v redakci už  knihu máme a nemůžeme se dočkat, až se do ní začteme, protože prostoru pro duši není nikdy dost!

Prostor pro duši

Tato kniha je pro ženy, které opakují stejné chyby, hledají lásku a pochopení. Je pro dívky a dcery, které si připadají divné, ošklivé a nepochopené. Je pro rodiče, kteří nadevše milují své děti. Je pro muže, kteří chtějí pochopit své ženy. Je pro všechny. Protože je o životě. A život je prostor pro duši. Chvíli jsme nahoře, chvíli dole na dně. Všichni toužíme nalézt rovnováhu tam někde uprostřed. Mezi dnem a hladinou. Mezi smutkem a štěstím... Knihu zakoupíte za 311 Kč s vlastnoručním podpisem Vlastiny přes prostorprodusi.com

#rozhovor #interview #vlastina svátková #vlastina kounická svátková #kniha #novinka #prostor pro duši

reklama

Golf Resort Olomouc
Další články