Atelier-r může dát Červenému kostelu nový život

Červený kostel v Olomouci je novogotickou stavbou ve stylu severoněmecké cihlové gotiky, pro kterou je červená barva charakteristická. Jeho věž je vysoká 55 metrů a celý prostor již od roku 1956 slouží Vědecké knihovně jako sklad knih, který je veřejnosti bohužel nepřístupný. Projekt kostela je dílem architekta Franze Böhma, který mírně upravil Max Löw z Brunšviku. Stavba probíhala v letech 1901 až 1902. Kostel stojí na místě původní bastionové pevnosti. Urbanisticky byl kostel součástí záměru regulačního plánu města Olomouce od architekta Camilla Sitteho, jehož cílem bylo vybudovat moderní okružní třídu s různorodými monumenty... Povídáme si s architektem Miroslavem Pospíšilem o historii této krásné stavby a mrzí nás, že v dnešní době není určena pro širokou veřejnost. Dozvídáme se ale skvělou novinku. V blízké době se mají knihy z Červeného kostela přesunout do nového deposita mimo centrum: „Aktuálně Červený kostel vnímám jako zakletý zámek. Denně kolem  něj chodíme, skrz vitrážová okna vidíme regály s knihami a představujeme si, co tam asi je. Jak to uvnitř asi vypadá? Díky tomu, že budou knihy přemístěny jinam, nabízí se zpřístupnění tohoto objektu veřejnosti,“ říká architekt. 

Vlastníkem budovy je Olomoucký kraj a navíc se jedná o památku – takže vnitřní prostor není možno jakkoli dělit či upravovat. Lze ho pouze obnovit do podoby, jak vypadal předtím, než se stal depositem. „Pokud má kostel v budoucnu sloužit pro kulturní využití (výstavy, koncertní síň, prostor pro veřejná čtení), nutně potřebuje zázemí. Ať už pro návštěvníky kulturních akcí, tak pro samotný provoz (technické zázemí, které by kostel dokázalo vytopit, větrat, osvítit). Z těchto potřeb a požadavků ale vyplývají prostorové nároky, které v historickém objektu nelze naplnit – zázemí musí být tedy někde mimo půdorys kostela. Nastává obtížný úkol – musíme nalézt prostor, kam tuto provozní část umístit. A vyřešit otázku, jak by ta provozní část měla vypadat v kontextu původního objektu. Jak by spolu měly obě partie navzájem komunikovat.“ 

Neviditelný přístavek nebo důstojný partner?

„Tím podstatným bude vždy kostel jako takový a nový objekt by měl být kvalitním citlivým doplňkem. Zazněla řada názorů, že by nový objekt měl být nejlépe neviditelný a nenápadný, aby nekonkuroval stavbě kostela. Dokonce existuje představa, že by měl být umístěn pod úrovní terénu. To ale není možné – pod zemí se zde totiž nachází zbytky původního opevnění města Olomouce,“ vysvětluje Miroslav Pospíšil a ukazuje nám vizualizace projektu stavebních úprav Červeného kostela. „Nový objekt by rozhodně neměl být jen technickou krabicí, která se bude krčit někde vzadu, ale důstojným partnerem– byť v méně objemné podobě. Měl by žít v jakési symbióze jak s kostelem, tak i s budovou ředitelství Vědecké knihovny, která stojí za kostelem od roku 2000.“

Je nám jasné, že se jedná o velmi komplikovaný úkol. Nejen v Olomouci, ale i v celé České republice existuje mnoho historicky cenných staveb, které bohužel chátrají jen proto, že nemají soudobé využití. Orgány státní správy odmítají odvážnější projekty a výsledkem je jediné – kvůli alibismu či strachu se realizace nekonají a historické objekty dále chátrají. V Česku německá evangelická církev už nepraktikuje, takže ani bohoslužby by v Červeném kostele stejně nikdy neprobíhaly. „Pro historické objekty je obecně velmi těžké najít využití. Deposit knih se z Červeného kostela přesune zhruba do dvou let. A pokud vlastník nenajde pro budovu další využití, nemá důvod do ní investovat. Dnes je kostel do určité míry funkční tím, že se v něm nachází sklad knih – je vytápěn a udržován. Ale když jakýkoli dům najednou zůstane bez lidí a je prázdný, začne  velmi rychle chátrat. Byla by obrovská škoda, kdyby tuto budovu potkal stejný osud.“ Tým atelieru-r, který na projektu pracuje, se shoduje s památkáři na tom, že obnova kostela je opravdu žádoucí a nutná. Bylo by skvělé, kdyby se projekt také pokusil o otevření prostoru kolem kostela – venkovního prostoru, který je v dnešní době vymezen kovovým plotem. Může tam vzniknout komorní veřejný prostor s možností sezení, relaxace.

Náhrdelník na krku Červeného kostela

„V projektu stavebních úprav Červeného kostela se snažíme umístit novou hmotu do místa mezi kostel a budovu ředitelství a ztvárnit nový objekt tak, aby nepůsobil arogantním dojmem. Naopak by se měl stát důstojným doplňkem kostela. Musí být čitelné, že se jedná o nový objekt – o moderní soudobou stavbu, která přebírá určité typické prvky z historické budovy (jako je třeba členitost hmoty) a v soudobé formě je uplatňuje na nové budově. Novostavba bude propojena s kostelem přes skleněný tubus, který bude zaústěn přes stávající zadní vstup do hlavní lodi kostela. Objemová rozmanitost i půdorysná zalamování nové hmoty reagují na ostré členité tvary neogotiky Červeného kostela. Samozřejmě na projektu dále pracujeme, hledáme nejlepší možné řešení – projekt se neustále vyvíjí. V aktuální fázi studie je naším hlavním úkolem přesvědčit orgány státní správy o správnosti – ani ne tohoto konkrétního návrhu, ale o správnosti cesty. O správnosti směru, kterým se vydáváme. Navržený koncept se stále modifikuje, modeluje, upravuje, abychom v určitém stádiu mohli říct: ,Tohle je dobré!‘“

„Lepivá“ geneze vědecké knihovny

Vědecká knihovna měla nejdříve pouze rohový dům, který byl původně bytovým domem. Poté byl zakoupen sousední bytový dům a knihovnu s ním propojili. Nejedná se ale o knihovnu ve smyslu, jak knihovny známe... Je to zkrátka knihovna ve dvou bytových domech, jejíž součástí je od padesátých let také kostel coby skladiště knih. V roce 2000 vznikla na protější straně Bezručovy ulice budova, kde se z části nachází archiv a z části administrativní zázemí a ředitelství. Vědecká knihovna tak využívá v podstatě tři budovy, z nichž dvě jsou na opačné straně ulice, než ta třetí. Navržená novostavba, která by měla být foyerem kulturního sálu Červeného kostela, ale také recepcí Vědecké knihovny a v neposlední řadě kavárnou s vnitřním i venkovním sezením, bude důležitým funkčním prvkem knihovny. Díky ní získá Vědecká knihovna společenský, veřejně přístupný prostor, místo pro kontakt s klienty, místo pro poskytování informací o knihovně, o městě, o kraji. Architektura novostavby dá také Vědecké knihovně novou zapamatovatelnou tvář. 

„I když návrh ještě není ve finální podobě, jsme si jistí, že jdeme správnou cestou. Chceme se společně s Olomouckým krajem a s orgány státní správy pokusit o ,odčarování zakletého zámku-kostela‘. Věříme, že se nám společně podaří najít řešení, které bude přínosné jak pro samotný kostel, tak také pro okolí kolem něj. Jsme ve shodě ve věci samotné rekonstrukce, domnívám se, že i v názoru na otevření prostranství kolem kostela (venkovní sezení, zeleň, kavárna v Bezručově ulici), vedeme dialog ohledně řešení novostavby, která je pro nový život Červeného kostela nezbytná. Věřím, že i v této části dospějeme ke shodě,“ říká architekt Miroslav Pospíšil a my jen doufáme, že se projekt podaří uskutečnit. 

Současná doba by se měla prezentovat současnou architekturou. Přesněji kvalitní současnou architekturou. Příkladů kvalitní současné architektury v Olomouci není mnoho. Jedním z cílů rekonstrukce Červeného kostela s jeho okolím, včetně  doplnění historické budovy o novostavbu, je snaha o realizaci architektonické kvality v blízkosti městského centra. Snaha o harmonické skloubení památkově chráněné stavby s novým soudobým objektem, snaha o rehabilitaci uzavřeného, zakonzervovaného prostoru.

Nově revitalizovaný Červený kostel tak bude po dlouhých letech, kdy sloužil jako sklad knih a byl veřejnosti nepřístupný, přeměněn v koncertní sál, výstavní prostor a informační centrum Olomouckého kraje a Vědecké knihovny. Stará a nová forma tak vedle sebe budou moci fungovat jako dva odlišné protipóly spojující minulost s budoucností celého objektu. Více najdete na www.atelier-r.cz v sekci Projekty.