Leona Korhoňová: Vytvářím třpytivý a barevný svět, v němž je radost žít

Málokdo rozzáří místnost tak, jak to umí Leona Korhoňová. Sympatická brunetka, která pochází z ryze sportovní rodiny, odjakživa miluje lesk a třpyt. Není tak náhodou, že se před devíti lety v zahraničí, kde pobývala s manželem-hokejistou a synkem, rozhodla začít vyrábět šperky. "Strašně moc jsem si přála mít něco svého, holčičího," směje se, když s láskou vypráví o zážitcích z nejrůznějších angažmá svého muže. Její šperky si rychle našly řadu obdivovatelek a dnes je hrdě nosí ženy z nejrůznějších koutů světa.

Zuzana Doleželová

Nezáleží na tom, jestli máte styl, pověst, nebo peníze. Pokud nemáte dobré srdce, nemáte žádnou cenu. Tenhle de Funèsův citát Leona Korhoňová miluje a jak sama říkala, doufá, že ji vystihuje. Že ten nejdůležitější dojem, jaký v lidech zanechá, je její pozitivita a dobré srdce. Kavárna, v níž jsme se k rozhovoru sešly, se v momentě jejího příchodu neuvěřitelně rozsvítila. A to nejen jejími šperky, které má úhledně roztříděné v pestrobarevných a třpytivých sáčcích, ale především jejím úsměvem a jiskrou v oku, s níž odpovídala na otázky bez jakéhokoliv zaváhání. Miluje život, svou práci, svou rodinu a lidi obecně. Je to cítit z každého slova a ještě teď, při pohledu na ruku ozdobenou jejími náramky, jejichž koupi jsem samozřejmě neodolala, se musím usmívat. Takže ano, funguje to. Leona je pozitivní a srdečný člověk... A ještě k tomu má styl!

Leono, jak jste se k výrobě šperků vlastně dostala?
Šperky dělám už téměř devět let. Vzniklo to úplně spontánně - tehdy jsem s manželem a synkem pobývala v Anglii. (Leonin manžel je hokejista Lubomír Korhoň, pozn. red.) To jsme ještě neměli holčičku a toho testosteronu na mě bylo nějak moc! (smích) Měla jsem neuvěřitelnou potřebu mít něco svého, holčičího. Můj svět byl totiž dříve veskrze holčičí, přestože jsme se s tatínkem, rovněž sportovcem, hodně stěhovali za prací (Leoš Kalvoda je bývalý prvoligový fotbalista a trenér, pozn. red.), já jsem celý život dělala akvabely, takže samozřejmostí pro mě byly třpytivé kostýmy, kamínky, flitry...

Ani netušíte, jak vám rozumím! Já se zas pohybovala v tanečním prostředí, takže vím, o čem je řeč...
Přesně tak! Vždy se mi líbilo vše, co se třpytilo, velmi mě to inspirovalo. Teď na chvilku odbočím - nedá mi to, abych nezmínila moji milovanou babičku, která pracovala jako švadlenka v jednom módním domě v Brně. Dcera její šéfové, s níž měla moc pěkný vztah, se jmenovala Leona a ona toužila po tom, že až bude mít jednou holčičku, bude to také Leona. Jenže měla dva kluky, a tak se aspoň můj tatínek jmenoval Leoš a já pak to vysněné jméno dostala. S babičkou jsme po nocích vyšívaly plavečky, našívaly korálky... Já pak měla ten nejhezčí kostým a bylo úplně jedno, že jsem nevyhrála! (smích) Byly to krásné časy... (zasní se)
 

Takže díky babičce a vaší lásce k akvabelám a třpytu tu máme šperky nesoucí vaše jméno a nezaměnitelný rukopis!
Ano. Nestačilo mi už jen jít si zaběhat, zaplavat, potřebovala jsem vlastní holčičí svět. Začala jsem navlékat korálky, v Anglii byla obrovská inspirace, mnohem větší rozlet v módě i špercích... Pak jsem se potkala se dvěma šperkařkami, Češkou žijící v Americe, a Brazilkou. Od obou jsem si nakoupila šperky, byly nádherné! A řekla jsem si, že to přece není tak složité, že bych to taky uměla. A tak to celé začalo. Navštívila jsem hobbymarket, nakoupila potřebné věci, pak jsem začala kupovat i  polodrahokamy, jednu dobu jsem také dělala recyklaci šperků - z půllibrových kousků na vyhození jsem skládala věci, co se daly krásně nosit.

A jak to bylo se začátky prodeje?
Vždy po hokejové sezoně jsme přijeli do Čech a kamarádky říkaly: wow, to je hezký, uděláš nám taky? A já ti za to něco dám… Tak začal prodej. (smích) A jelikož jsem měla čas, tak jsem vyráběla, vyráběla, a tak mě to pohltilo, že jsem končila v jednu ve dvě v noci. Postupně jsem si začala přidávat, co ještě zvládnu. A už to nebylo jen navlékání, což je mimochodem úžasná terapie. Přemýšlela jsem o všem technicky, nakoupila jsem si kleštičky, sledovala nejrůznější návody, koukala jsem, co je trendy, trénovala jsem úvazy ze šňůrek. Důležité je vytipovat i materiál, aby byl kvalitní. Plno věcí jsem rozstříhala, vyhodila, zkrátka pokus omyl. A tím, že miluju vodu, chodím do bazénu, tak jsem chtěla, aby moje šperky něco vydržely, aby byly krásné v průběhu času a ženy se jimi mohly zdobit i u vody.

S jakými materiály tedy pracujete?
Úplně nejzákladnější, trendové šperky, které jsou nejblíže bižuterii, ale snesou vodu, vyrábím z broušeného skla z Jablonce, které je tónované. Mezi další velmi oblíbené produkty patří šňůrkové náramky, kde už je stříbro, pozlacené stříbro, pozlacená ocel. Pak používám pravé perly - vodní živel prostě miluju, potom polodrahokamy, z nichž často volím hematit, achát, spinel, korál, tyrkys… Je toho mnoho. Vždy záleží na tom, co se mi líbí, co mě zaujme, snažím se přicházet stále s novými materiály, náramky, náhrdelníky, náušnicemi, prsteny.


FOTO: archiv Leony Korhoňové

Jak vypadají vaše šperky? Jak byste je popsala?
Typické jsou pro mě černozlaté a černostříbrné kolekce, které jsou nesmrtelné a zájem o ně je neustálý. Je to záležitost, jež tu je navzdory módním trendům. In s takovými šperky budete pořád. Na jaře a v létě zase používám hodně barev, perly, polodrahokamy, pravé kameny... Jsem hodně barevnej člověk, takže tomu odpovídají i šperky! (smích) Minimalismus se musím učit. Hnacím motorem při vytváření šperků je mi vždy akce, k níž vše směřuji. Můj prodej je totiž buď internetový, je i pár míst, zejména v Olomouci, kde jsou mé šperky vystaveny, a nebo jsou to právě akce, kde mají lidé možnost výběru, ale také setkání se mnou. Vždy se na každou akci, ať už je to ples, módní přehlídka či oblíbený LOCAL EVENT, nesmírně těším, snažím se pokaždé nachystat něco nového...

"Moje zákaznice se třpytí na dálku! A to nejen doslova, ale i vnitřním nastavením..."

Kde čerpáte inspiraci? I když  - odpověď asi tuším.
(smích) Barvy mě inspirují! Miluju je, i byt mám barevný. A každé místo, kde jsme žili, jsem si sama malovala tak, aby odpovídalo mému charakteru. A samozřejmě se hodně dívám kolem sebe, to vůbec nepopírám. Sleduji na Instagramu řadu šperkařek zejména z jižnějších destinací... Zkrátka vše, co se třpytí a co je mi blízké. A nebudeme si nic nalhávat - ony to dělají úplně stejně! Něco někde vidíte, ono to ve vás zarezonuje a nový nápad je na světě! Dále mě inspirují třeba různá období, například Halloween, dovolené, kde je vše zalité sluncem a barevné... Musela jsem mít na jihu nějakého předka, protože vyjde slunce a já jedu o sto procent víc! Někdy zase přijdou nápady v absolutním klidu - když jsem ponořená v bazénu, plavu, a v tom tichu se nápad objeví... Zčistajasna. A pak hodiny sedím u počítače a hledám komponenty za tím vysněným kouskem! (smích) Hodně používám komponenty z Indie, mají velké zásoby kamenů a umí je krásně zpracovat, dávají je do zlatých obalů. Pak třeba také z Francie... 

A chtěla bych zmínit jednu úžasnou spolupráci . Mám kamaráda, zlatníka, který je pro mě hodně důležitý.  Vždy spolu něco vymyslíme, on to potom vyrobí. A tak komponenty, které najdete například na šňůrkových náramcích, jsou jeho dílem. Je to velmi inspirativní člověk.


FOTO: archiv Leony Korhoňové

Jak vypadá vaše typická zákaznice? Jde to vůbec takhle obecně říci?
Naskakuje mi: třpytí se na dálku! A to nejen doslova, ale i vnitřním nastavením. Moje zákaznice jsou pozitivně a "barevně" naladěné holky, ženy, dámy. Nemají problém si o všem povykládat, zeptat se, říct si, co by se jim líbilo... A já doufám, že jim vždy se šperkem předám i víc než jen krásný doplněk - trochu pozitivismu a dobré nálady. Je důležité zmínit, že své šperky nikdy nikomu nevnucuji. Pokud si žena potřebuje vše promyslet, je to naprosto v pořádku. Jestli si má šperk koupit, koupí ho, jestli ne, také to tak má být. 

Musím říct, že to je přístup, který je mi velmi sympatický. Ale znáte to - když někdo váhá, většinou se ten "jeho" kousek mezitím prodá...
(smích) A to je právě ono. Někdy, prý až zbytečně, poskytuji zákaznicím stoprocentní servis. Někdo potřebuje převázat šňůrku, tak dojedu a udělám to, někdo chce svůj šperk maličko ozvláštnit, zase není problém jej upravit. Jsem už zkrátka taková! A také není problém vyrobit šperk na přání. Lze se domluvit takřka na všem. Takže i když se šperk třeba prodá, vymyslíme to se zákaznicí jinak.

Leono, co pro vás šperky znamenají?
Vím přesně, co odpovědět - šperky mi dělají den. Miluju například velké náušnice a bez nich jsem jak nahá! Vždy se mi líbil trochu výstřednější styl a šperky jsou fantastickým prostředkem, jak mít život barevnej a třpytivej… A přesně takový svět - barevný a třpytivý, vytvářím pro mé zákaznice. V něm je podle mě radost žít. Těch problémů kolem je všude dost, tak si svět zpříjemňujme.


FOTO: archiv Leony Korhoňové

Leona Korhoňová se narodila v Brně do sportovní rodiny. Její tatínek, profesionální fotbalista a později trenér Leoš Kalvoda, se za prací často stěhoval a celá rodina samozřejmě s ním. Vystudovala Vyšší odbornou školu živnostenskou v Přerově a marketing ji nesmírně baví. Stále částečně působí v rodinné realitní kanceláři. S manželem, hokejistou Lubomírem Korhoněm, procestovala díky jeho angažmá kus světa, a jak sama s láskou říká, má na co vzpomínat. Po letech, kdy vytvářela rodinné zázemí, začala vyrábět šperky, díky nimž se tak vrátila do "holčičího" světa. Leona totiž od mládí dělala akvabely a s jiskrou v oku vypráví o nocích, které s milovanou babičkou trávily našíváním flitrů na kostýmy. Třpyt a barvy se jí vryly pod kůži a ráda kus radosti, kterou jí šperky přináší, předává dál svým zákaznicím. Miluje sport, plavání, nezalekne se ani manuální práce. Setkávání s lidmi ji neuvěřitelně nabíjí. Je vdaná, má dvě děti. A třpytivé taštičky plné pokladů, z nichž oči přechází...

#rozhovor

reklama

pearl-design
Další články