Ze starého nové: Nikola Havlíčková mění použité oblečení na stylové kousky

Dáváte přednost originálním kouskům před oblečením z řetězců? Zajímáte se o udržitelný životní styl? Pak by vám neměla ujít tvorba Nikoly Havlíčkové, pod jejímaž rukama dostává sekáčové oblečení druhý dech.

Lucie Bednářová

Cesta k upcyklaci 

Nikolu Havlíčkovou možná znáte jako úspěšnou blogerku z blogu Talk To My Moustache. Začínala v roce 2011, kdy blogerským světem hýbalo focení outfitů a návštěvy H&M showroomu. Několikrát se objevila na stránkách módních časopisů a online magazínů. Dnes je Nikola čerstvou obyvatelkou Olomouce a před oblečením z řetězců dává přednost second handům a upcyklované módě, kterou sama tvoří.

Při upcyklaci vzniká z konkrétního materiálu něco jiného, užitečnějšího a „lepšího“ za účelem dalšího používání a prodloužení životnosti. Jde o povýšení materiálu na vyšší kvalitu. Při recyklaci naopak vzniká z jednoho produktu ten stejný produkt.

Před několika lety se Nikola začala zajímat o udržitelný životní styl a nahlédla do problematiky textilního průmyslu, která přehodnotila její nákupy oblečení. „V roce 2017 jsem propadla kouzlu pomalé módy, a dokonce založila svou značku upcyklovaného oblečení, abych myšlenky pomalé módy a samotné upcyklace ještě více šířila,“ popisuje Nikola svoji cestu. Svým uvědomělým pohledem a zpracováváním starých kousků dělá skutečně záslužnou věc. Je totiž obecně známo, že módní průmysl je druhý největší znečišťovatel životního prostředí. V některých zemích končí ročně na skládkách až 300 000 tun oblečení. A tento odpad se týká nás všech.

Co se skrývá za nákupem trička?

Oblečení, které vyšlo z módy nebo do něj (přes veškeré snahy) už nikdy nezhubneme, většinou zabalíme do plastového pytle, který hodíme do sběrného kontejneru. Myslíme si, že tím děláme záslužnou věc a pomáháme lidem v nouzi. Tvrdou realitou ale je, že nedostatek oblečení je pouze iluze. K charitativním účelům putují pouze 3–4 % oblečení ze statisíce tun, které se ročně nashromáždí. Zbytek se dále přeprodává v rozvojových zemích, protože ani zde o další oblečení již není zájem. Nadbytek je ale jen špička ledovce. Pod hladinou se skrývají tristní podmínky výroby, plýtvání nejdůležitějšími přírodními zdroji a nekalé taktiky prodejců.

„S informovaností o textilním odpadu a především díky samotnému tvoření, které jsem si vyzkoušela na vlastní kůži, vyvstaly další otázky ohledně tovární výroby. Zjistila jsem, že tvorba jednoho kusu oblečení není jednoduchá a netrvá pět minut. A tak jsem se začala pídit po tom, jak je možné, že tričko v řetězcích může stát okolo 90 Kč, když vím, kolik je za jeho výrobou práce, času a nákladů. Otázky mě přivedly k znepokojivým odpovědím. Zjistila jsem, že švadleny pracují v příšerných podmínkách a nejsou dostatečně finančně ohodnocené. Etická a k člověku i k přírodě zodpovědná výroba, distribuce i prezentace se pro mě tak staly velmi důležitými. Mluvím o prezentaci z důvodu, že se dennodenně setkáváme s takzvaným greenwashingem, tedy líbivým a ne zcela pravdivým marketingem, který používají právě velké řetězce. Snaží se jím prezentovat myšlenky udržitelnosti a ohleduplnosti ke všem a ke všemu, co se na výrobě podílejí, včetně přírodních zdrojů, avšak následně na to nabídnou akci, která myšlenkám udržitelnosti úplně odporuje. Řetězce nás tak lákají na nákup nových věcí a zapojení se do šíleného kolotoče neetické výroby. A opět jsme u otázky, proč si kupovat například nové džíny, na něž je spotřebováno přibližně 9 500 litrů vody (výrobou se znečišťují řeky, používá se velké množství chemikálií a lidé za svou práci nedostávají férovou mzdu), když na nás v second handech čeká tolik nevyužitých a krásných párů,“ dodává Nikola k problematice.

Sekáčové úlovky, které chcete nosit

Pokud tedy chceme udělat něco pro naši planetu, kupujme míň (ale kvalitnějších) kousků, brouzdejme v sekáčích a podporujme lokální tvůrce – třeba právě Nikolu. Její vášní je hledání kousků z druhé ruky, které přešívá nebo zdobí výšivkami„Společnými silami se šicím strojem Hubertem se zaměřujeme především na výrobu topů, šatů, sukní a tašek. Snažím se držet minimalistického vzhledu, aby byly upcyklované kousky co nejlépe kombinovatelné s dalším oblečením. A navíc razím heslo ,,v jednoduchosti je krása“,“  říká Nikola. Na jejím e-shopu minimalshop.cz najdete převážně košile pánských střihů. Nejedná se o masovou výrobu – Nikola doplňuje kousky postupně dle svých sil a tak, aby nešla proti myšlence udržitelnosti. Můžete si tak být jisti, že ve stejném outfitu jen tak někoho nepotkáte.

TIP: Aby vám oblečení dlouho vydrželo, je zapotřebí mu dodávat náležitou péči (ta nekončí zapnutím pračky na 30°). Odborníky v oblasti praní a čištění jsou např. v online prádelně Cleany.



Nezapomeňte sledovat​ také Nikoly Instagram, na kterém máte nejčerstvější info o tom, co zrovna ve spolupráci s Hubertem tvoří. A pokud jste inspirovaní si podobný kousek vytvořit sami, vydat se můžete třeba do známé hrabárny na ulici Holická, sekáče Genesis, studia s.eko.nd na Janského 26 (po předchozím objednání) nebo do pobočky Charley fashion na Legionářské.

Zaujala vás tvorba Nikoly Havlíčkové? Do 8. 6. 2021 můžete na našem Instagramu soutěžit o košili s výšivkou tulipánu, který je tolik typický pro Olomouc. Nenechte si výhru ujít!

#co na sebe #diy #ekologie #fashion #minimalismus

reklama

Další články