[OL]4you na

Anna Tabášková: Díky Academia Film Olomouc můžeme prozkoumávat nekonečné krajiny vědy

Už v úterý 25. dubna odstartuje další ročník mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Tento festival svým rozsahem a programem patří k těm nejlepším na světě. Jak probíhají přípravy na takto významnou událost, o čem bude pojednávat sekce Adaptace, jež nabízí prostor mnoha zajímavým tématům, která se nás dotýkají, jaké highlighty nabídne? To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru s dramaturgyní AFO Annou Tabáškovou.

Anna Tabášková: Díky Academia Film Olomouc můžeme prozkoumávat nekonečné krajiny vědy

Svět 21. století podléhá masivním změnám fyzického i společenského charakteru. Klimatická krize, hromadné vymírání druhů nebo energetická krize jsou jen některé z výzev, kterým v současnosti čelíme. Adaptace nabízí prostor pro kolektivní diskuzi, nové cesty i řešení. Sekce je antidotem ke klimatické skepsi i apatii a nabízí naději v budoucnost, ve které se rozhodujeme společně, v souladu s planetou i tvory, kteří ji obývají. V letošním roce se sekce opět vydává téma adaptace zkoumat za hranice stěn filmových sálů, skrz komentované procházky, diskuze i filmové projekce v olomouckých ulicích, mokřadech i lesích. Tak zní anotace sekce Adaptace, jejíž dramaturgickou linii má na starost Anna Tabášková. A tato sekce, ostatně jako celý festival, má rozhodně co nabídnout…

Že je AFO mezinárodním festivalem populárně-vědeckých filmů, že každoročně nabízí velmi rozmanitý a bohatý program, přiváží do Olomouce poutavá témata a zajímavé hosty, to je všeobecně známo. Jak ale tento festival vnímáte vy ze své pozice?

AFO pro mě symbolizuje pozvánku k neutichající zvědavosti, objevování a fascinaci světem, jehož jsme součástí. Zároveň platí, že náš svět podléhá neustálým změnám, je proto nutné přehodnocovat způsoby, jakými o něm uvažujeme a přistupujeme k němu. AFO to reflektuje a nabízí platformu pro vzájemné porozumění, konfrontaci zažitých normalit a diskuzi zahrnující široké množství perspektiv. Řekne-li se, co si asociuješ s AFEM, vybavím si lidi, kteří si s hvězdičkami v očích a zaujetím v hlase hodiny povídají, doptávají se a s nadšením vyprávějí o významu mechů pro lokální biodiverzitu, o historii vynálezu židle, dalekých galaxiích cizích vesmírů či blízkých vesmírech našich nervových soustav.

Jakou úlohu zaujímá tento festival mezi akcemi v Olomouci?

Myslím, že AFO vytváří naprosto specifickou komunitu lidí a společně s ní tak nabízí takový výlet z každodenní reality. Nebo na tu každodennost nahlédne novým pohledem. Díky tomu se stejně jako jiné v Olomouci probíhající akce podle mě zasazuje o to, že město žije a svým způsobem nestárne. (úsměv)

Taky si čím dál tím víc uvědomujeme roli, jakou festival může hrát ve veřejném životě Olomouce. Pracujeme na tom, abychom se stali platformou například pro zajímavý výzkum, který na univerzitě probíhá a který by návštěvníkům jinak mohl uniknout, nebo pro místní iniciativy, jež se zasazují o pozitivní rozvoj místní lokality i komunity. 

Jaká je konkrétně vaše role v Academia Film Olomouc?

Součástí týmu AFO jsem asi šest let. Během 1. ročníku studia psychologie jsem působila na pozici libera a pak guestu. Tyto pozice jsou klíčové pro celou atmosféru, jež kolem festivalu panuje. Jsou to lidé, kteří vítají diváky, starají se o hosty… Všem studentům, kteří to dělají, patří velký dík. Postupně jsem se vyprofilovávala, environmentální téma pro mě bylo stále více a více důležité, a nyní jsem součástí dramaturgického týmu. Konkrétně mám na starosti sekci, pro niž je environmentální téma zásadní, a tou sekcí je Adaptace. Věnuje se životnímu prostředí, možnostem, jak se přizpůsobit nastalým změnám životního prostředí, environmentální krizi, klimatické krizi, poklesu biodiverzity…

Jak byste charakterizovala sekci Adaptace?

Sekce Adaptace se zabývá problematikou environmentálních výzev současnosti a možnostmi, jak jim jako společnost můžeme čelit. Klimatická krize i dramatický pokles druhové rozmanitosti se již dnes projevují prakticky v každé oblasti našich životů. I v oblastech, které by se automaticky člověku nemusely zdát s těmito tématy propojené. Energetická krize, válka, nebo také ekonomické nerovnosti jsou všechny klimatem i biodiverzitou ovlivňovány a zároveň mají významný podíl na jejich vývoji. V rámci Adaptace se snažíme jednotlivé body propojit, pokládat si důležité otázky, které mohou poukázat na nové směry uvažování, a přinést kapku naděje založené na akci a konstruktivní diskuzi do jinak často pochmurné debaty.

V posledních letech se snažíme téma životního prostředí vynést za hranice filmových sálů. Procházkami i participativními workshopy chceme divákům nabídnout o něco interaktivnější a opravdovější prožitek témat, která přinášíme na povrch. Ukázat a praktikovat, že nemusíme být jen pasivními pozorovateli, ale znovu probudit tu zvídavost, která přirozeně plyne z toho, když na vlastní kůži objevujeme svět kolem nás. Naděje pro budoucnost planety z mého pohledu tkví ve vzájemné ochotě k dialogu, odvaze poznávat, jakým problémům čelí mé okolí a jak se já sama můžu zasadit o pozitivní změnu. I proto programová sekce nabízí filmové projekce doplněné o diskuze s širokým spektrem perspektiv, procházky, které nás přimějí na známé krajiny pohlížet novýma očima, či workshopy, jež nám mohou pomoct naučit se o tématech životního prostředí společně mluvit.

Na co konkrétně se návštěvníci festivalu mohou v rámci sekce Adaptace těšit? Jaké jsou vaše osobní tipy?

Program bude skutečně velmi nabitý a přinese spoustu zajímavých témat a programových bodů. Z filmů bych vyzdvihla bych snímek Energie v nás (více zde, pozn. red.), jenž se zabývá komunitní energetikou. Mají lidé, když se spojí, šanci něco zvrátit? I o tom snímek je. Po jeho skončení bude následovat panelová diskuze, jež nastíní problematiku a budoucnost komunitní energetiky v České republice, ale zaměří se i na otázku transformace energetického sektoru obecně. Každoročně jsou pofilmové diskuze velmi plodné a podnětné a myslím, že toto téma, které v české veřejnosti velmi rezonuje, má šanci otevřít velmi zajímavou debatu, na kterou už se teď velmi těším.

Moc také doporučuji i zmiňované procházky, které nás letos zavedou do olomouckých mokřadů, lesů nebo městských ulic a přiblíží, jak se nám blízké okolí může přizpůsobit na současně probíhající planetární změny.

Konečně bych určitě ráda pozvala na plánované workshopy. První z nich proběhne ve čtvrtek a přiblíží, jak si povídat o problematice klimatické krize s dětmi a dospívajícími. Během pátečního workshopu se pak psychoterapeutka Zdeňka Voštová společně s návštěvníky workshopu zaměří na tematiku environmentálního žalu a jak se s ním vyrovnávat.

Jak dlouho vlastně trvají přípravy na festival?

Věc se má tak, že prakticky když jeden ročník končí, začínáme uvažovat nad dalším. (smích) Ondra Kazík, vedoucí programu, už poslední den minulého ročníku začal přemýšlet o tom, co by mohlo být rámcovým tématem toho dalšího – to jen tak pro představu. Práce na nějaké úrovni tudíž nikdy nekončí. A ono to ani jinak nejde. My to AFO máme v hlavě pořád. I když čteme noviny, vytipováváme si hosty…

Čím je podle vás AFO?

Místo pochopení, zároveň místo, kde může být člověk konfrontován se svými zažitými představami o světě. Tato konfrontace je ale vždy podaná citlivou formou: pojď být fascinován tím vším kolem – světem, vědou, ale i filmem jako takovým. Festival totiž funguje nejen jako popularizace vědy, ale i samotného žánru populárně-vědeckého filmu. Jsem moc ráda, že u nás AFO máme, protože nejbližší takový festival je v Nizozemí.

AFO je pro mě místo, kde člověk může poznávat nekonečné krajiny vědy, navíc v komunitě lidí, kteří jsou do krás vědy a filmu stejně zapálení jko vy. V tom vidím velkou sílu festivalu. Každoročně máte příležitost potkat se s lidmi, kteří jsou podobně okouzleni vědou, ale i všedností světa. A vědci i filmaři jim otevírají oči a ukazují další a další zákoutí světa i krajiny vědy. To mě na festivalu nesmírně baví…

A co festival znamená pro vás osobně?

AFO je radost, fascinace poznáním i tím, co ještě nevíme. Jsou to kouzla ve světě mudlů, lidé, které si ponesu všude s sebou, zmrzliny k obědu, ňufáčici, a také rozhovory a tančení, které končí nejdříve nad ránem... (úsměv)

Anna Tabášková je dramaturgyní sekce Adaptace festivalu AFO, kde zároveň zastává pozici konzultantky environmentální strategie. V současnosti dokončuje studium Environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně a na pozici asistentky výzkumu působí ve think-tanku Institut2050, který se zabývá komunikací témat spojených s ochranou životního prostředí. Když zrovna někde "nedramaturguje" nebo něco nezkoumá, ráda poznává daleké i domovské krajiny, příběhy, které se jimi nesou, nebo někde v kině takové příběhy sleduje na velkém plátně.

 

Festival Academia Film Olomouc se uskuteční od 25. do 30. dubna. Kompletní program naleznete na webu

FOTO: archiv Anny Tabáškové

reklama