Freska na fasádě pochází z počátku 16. století. Stylově jde ještě spíše o pozdní gotiku, byť odkrytá postava na obraze se chlubí již módním renesančním oděvem. „Pozdní gotika v umění u nás doznívala až do 50. let 16. století,“ říká akademický malíř a restaurátor Radomír Surma. „Museli jsme očistit povrch a odstranit novodobou přemalbu, jednu lazurní scelující a další starší vápennou přemalbu, až jsme odkryli skutečný originál z roku 1523,“ popisuje práci restaurátor. „Díky tomu se objevily i některé prvky, které dříve vidět nebyly, jako je třeba model gotického kostelíku, který drží ženská postava v ruce. Dále se pod přemalbami objevil honosný teplý tehdy módní zeleně sametový oděv s teplou podšívkou a na levé ruce postavy zásnubní prsten. Také se podařilo identifikovat část obličeje postavy, hrozen vína, nebo fragmenty písma.“ Právě s těmito fragmenty nápisu pak musel pomoct další odborník, a to historik a paleograf Bohdan Kaňák. „Díky schopnostem pana Surmy a mým znalostem písma jsme postupně ten nápis rozluštili. Pokud jde o typ písma, jedná se o frakturu, přesněji o německé novogotické ručně kreslené písmo,“ upřesňuje doktor Kaňák. Na fresce byl postupně rozluštěn tento nápis ve třech řádcích:
„Nickel Brada vom:
:Czolcz etc. Weinschenck:
:Czu Olomuncz 1523“
Majitelem domu tedy byl Mikuláš neboli Nikolaus, zkráceně Nickel, Brada, a v domě byl vinný šenk. Dotyčný člověk v té době podle historických záznamů dům skutečně vlastnil. Czolcz je místo či město, odkud Niklas Brada či jeho rodina pocházela. „Je možné, že se jedná o městečko či vesnici Czolczyn 21 km od Lodže v Polsku. Ale neznám historii tohoto místa,“ říká restaurátor. Malíř v roce 1523 zobrazil pravděpodobně manželský pár (v současnosti je vidět ženská postava v honosném módním teplém oděvu se zásnubním prstenem na ruce) i s jejich kupeckými merkami neboli erby. Zatímco ženskou polovičku páru dnes vidíme, a to oděnou do luxusního sametově zeleného pláště s límcem a bohatou podšívkou pravděpodobně z ovčí kožešiny a s typickou módní čapkou a točenicí neboli točeným polstrováním na hlavě, pán domu zatím možná zůstává skrytý pod omítkou. Je možné, že mužská postava nebude nikdy objevena, nebo se nedochovala. Zajímavou hříčkou je motiv hroznu vína, visící paní domu z čapky před obličejem, který rovněž odkazuje na zaměření provozu majitelů tohoto domu a při restaurování objevený zásnubní prsten na prsteníku levé ruky zobrazené dámy. Pokud jde o dosud ukryté části unikátní fresky, existuje podle restaurátora Surmy naděje, že by se mohlo v odkrývání díla pokračovat příští rok. Vše záleží na dohodě s majiteli domu, kteří byli doposud mimořádně vstřícní a z pohledu péče o historické a unikátní umělecké dědictví a jsou vzorným příkladem. Restaurátorské práce zatím hradili ze svých prostředků.
Restaurátor Radomír Surma se podílel i na restaurování dalších fresek v Olomouci. Například v Ostružnické ulici jsou dnes na domě číslo 4 tři niky s kopiemi pozdněgotických freskek (transferované originály visí na olomoucké radnici v 2. patře). Zde jsou zobrazeni svatí Kryštof, Vavřinec a Florián a Madona s dítětem. Zajímavé je, že byť tyto fresky pocházejí přibližně ze stejné doby jako dílo z Univerzitní ulice, stylově zapadají ještě více do období gotiky než módnější vyobrazení majitelů vinného šenku. Hned druhý dům vedle domu s nově restaurovanou freskou, v Univerzitní ul. č. 8 se nachází další Radomírem Surmou restaurované a kopírované dílo, v tomto případě barokní zobrazení Madony s Ježíškem. Univerzitní ulice se tak stává jednou z nejkrásněji historicky dochovaných a vyzdobených ulic v Olomouci. Je možné, že pod poškozenými omítkami dalších domů v Univerzitní ulici se nachází další podobná cenná umělecká díla.
