Když shoří hala, neměla by shořet i vaše jistota doma

Majitelé firem umí nést riziko. Umí investovat, expandovat, rozhodovat. Jenže často podceňují jednu věc – ochranu toho, co už vybudovali. A ještě častěji oddělují svět firmy od světa rodiny. Přitom právě tam se rizika potkávají nejvíc.

Redakce [OL]4you

01. června 2026

O pojištění majetku, podpojištění, odpovědnosti a o tom, proč by měl majitel firmy přemýšlet strategicky i o vlastním domově, jsme mluvili s Alešem Muselíkem a Jakubem Konečným ze společnosti ASSETIO.

ČÁST I: ALEŠ MUSELÍK

(strategie, řízení rizik, propojení firemního a osobního světa)

Aleši, když mluvíte o majetku firmy, říkáte, že nejde jen o budovy a stroje. Co tím přesně myslíte?

Majetek firmy je ve skutečnosti systém. Budova je jen obálka. Stroje jsou nástroje. Ale to, co opravdu vydělává, je kombinace procesů, lidí, know-how, smluv a reputace.

Když přijde škoda, nejde jen o to, že se opraví hala. Jde o to, že měsíc nevyrábíte. Že odběratel přejde ke konkurenci. Že banka začne být nervózní. Že zaměstnanci znejistí.

Majitelé firem umí vydělávat peníze, to je jejich silná stránka. Ale ochrana už vybudovaného bývá paradoxně slabší místo.

Proč je podle vás pojistný audit stále podceňovaný?

Protože pojištění je neviditelné. Neprodukuje zisk. Nepřináší nové klienty. Nezvyšuje obrat. Je to náklad. Jenže já to vnímám jinak. Pojištění je řízení rizik. A řízení rizik je součást strategie.

Většina firem má pojistku nastavenou jednou, při podpisu úvěru nebo při založení společnosti. A pak ji roky neotevře. Mezitím se ale firma změní k nepoznání. Rozšíří výrobu. Nakoupí nové technologie. Zvedne zásoby. Změní strukturu klientů. A pojistka zůstane stejná.

To je přesně moment, kdy vzniká podpojištění.

Podpojištění je téma, které se často zmiňuje u domácností. Jak je to u firem?

U firem je to mnohdy ještě citlivější. U nemovitostí se dlouhodobě uvádí, že podpojištěných může být až kolem 70 procent objektů a průměrná míra podpojištění přesahuje 30 procent. A to mluvíme o rodinných domech.

Ve firmách je problém ten, že majetek se vyvíjí rychleji. Stroje zdražují. Technologie jsou dražší. Výstavba stojí víc než před pěti lety. A když máte pojistnou částku nastavenou podle staré hodnoty, při škodě se krátí plnění poměrově. A to je šok.

Co je podle vás největší iluze majitelů firem v oblasti pojištění?

Že mají pojištěnou budovu, tak jsou v klidu. Jenže budova je jen část příběhu.

Největší ránu firmě často nedá samotný požár, ale přerušení provozu. Fixní náklady běží. Leasingy běží. Mzdy běží. A vy nevyrábíte.

A pak je tu odpovědnost. Škoda způsobená zákazníkovi, výrobková odpovědnost, regresy. Jediný větší spor může stát miliony.

Riziko není otázka toho, jestli jste šikovní. Je to otázka pravděpodobnosti.

Vy často zdůrazňujete propojení osobních a firemních financí. Jak to souvisí s pojištěním?

Napřímo. Když firma utrpí velkou škodu, velmi rychle to začne ovlivňovat osobní svět majitele. Cash flow se napne. Výplaty se oddálí. Dividendy se zastaví.

A najednou zjistíte, že rodinný dům je podpojištěný, že nemáte dostatečnou rezervu mimo firmu a že rodina je plně závislá na tom, aby se podnik rychle postavil na nohy.

Já tvrdím jednu věc. Majitel firmy by nikdy neměl oddělovat osobní a firemní rizika. V krizové situaci se stejně propojí.

Ovlivnily vás nebo vaše klienty události jako tornádo na Hodonínsku?

Velmi. Po tornádu na jižní Moravě šly pojištěné škody do miliard korun. U velkých povodní historicky mluvíme o desítkách miliard vyplacených škod. To není teorie. To je realita. A přesto mám pocit, že paměť je krátká. Rok po události jsou všichni opatrní. O dva roky později už se zase řeší hlavně cena.

Kdy je podle vás správný čas otevřít pojistku a řešit audit?

Teď. Ne po škodě. Ne při podpisu nové smlouvy. Ale průběžně.

Já osobně mám rád systém. Stejně jako se dělá účetní závěrka nebo plán rozpočtu, má smysl jednou ročně otevřít i rizika. Ne kvůli papíru. Kvůli klidu.

ČÁST II: JAKUB KONEČNÝ

(majetkové pojištění rodin, podpojištění, odpovědnost domácností)

Jakube, mluvili jsme o firmách. Jak je na tom běžná česká rodina?

Velmi podobně. Spousta lidí má pocit, že když má pojistku, je vyřešeno. Jenže realita je jiná.

Dlouhodobě se uvádí, že velká část nemovitostí je podpojištěná. Často kolem 70 procent. Průměrná míra podpojištění může být i třicet procent. To znamená, že při větší škodě dostanete jen část toho, co potřebujete na obnovu.

Proč se to děje?

Protože se aktualizují hypotéky, ale ne pojistky.

Ceny stavebních prací a materiálů za poslední roky dramaticky vzrostly. Lidé rekonstruují, přistavují, mění vybavení. Ale smlouva zůstává stejná. Pojištění je nastavováno při koupi nemovitosti. A pak deset let leží v šuplíku.

Jak velkou roli hrají živelní události?

Velkou. Tornádo, povodně, přívalové deště. To nejsou výjimky, ale nové klima. Po každé větší události se ukáže, kolik lidí nemělo majetek pojištěný vůbec. Nebo jen částečně.

A pak je tu odpovědnost. Vytopený soused. Poškozený majetek třetí osoby. Škoda způsobená dítětem nebo domácím mazlíčkem.

To jsou běžné situace. Jen jejich finanční dopad bývá podceňovaný.

Jak by měl vypadat správný přístup rodiny k majetkovému pojištění?

Stejně jako u firmy. Systémově. Pravidelně kontrolovat pojistnou částku. Aktualizovat hodnotu nemovitosti. Nastavit dostatečné limity odpovědnosti.

A hlavně přemýšlet o tom, co by se stalo, kdyby dům nebyl obyvatelný několik měsíců. Má rodina rezervu? Má kam jít? Má z čeho žít?

Pojištění je nástroj stability, ne jen povinná položka.

Co vás v praxi nejvíc překvapuje?

Jak málo se o tom mluví. Lidé řeší investice, úvěry, výnosy. Ale základní ochrana majetku a odpovědnosti zůstává na okraji.

Přitom právě to je základní pilíř finanční stability rodiny.

Společná otázka

Co byste poradili lidem, kteří mají pocit, že “to snad mají nějak nastavené”?

Aleš: Otevřete smlouvu a podívejte se na ni očima dneška. Ne očima roku podpisu.

Jakub: A pokud si nejste jistí, nechte si ji zkontrolovat. Audit není o hledání nejlevnější varianty. Je o tom, aby pojištění fungovalo ve chvíli, kdy ho opravdu potřebujete.