Když se ohlédnete zpět, proč jste se rozhodl právě pro právo? Co vás na oboru nejvíce zajímá?
Na gymnáziu jsem se rozhodoval mezi přírodními vědami a studiem práv. Lákala mě tehdy geografie, ale nakonec zvítězilo čistě pragmatické hledisko, že právo je schopno více ovlivnit život společnosti i jednotlivých lidí. A svého rozhodnutí jsem nikdy nelitoval.
Co vás vedlo k tomu kandidovat na rektora?
Univerzita Palackého zaujímá důležité místo v mém životě už přes 25 let, po celou dobu jsem její součástí nejprve coby student, poté jako akademik, později proděkan a nyní také jako rektor. Ke kandidatuře mě přiměly výzvy několika akademiků z naší alma mater, některé z nich jsem do té doby osobně ani neznal. Jsem toho názoru, že pokud člověk má možnosti a je schopen posouvat věci správným směrem, měl by se o to pokusit. Proto jsem se v minulosti rozhodl angažovat v komunální i celostátní politice a přišlo mi to tedy přirozené i na univerzitě.
foto: Michael Kohajda
Co považujete za svou největší výhodu, kterou přinášíte do vedení univerzity?
Myslím, že mohu nabídnout zejména dosavadní praktické zkušenosti, a to jak z oblasti advokacie, tak i z politického života. Obojí mě hodně naučilo, získal jsem nadhled i schopnosti vyjednávat a hledat správná řešení v prostředí, v němž se střetává více názorů a zájmů. Jsem přesvědčený, že přináším pragmatičtější pohled na vedení naší instituce, mou výhodou je určitě větší rozhodnost a nasazení a také chuť dělat věci efektivněji.
Působil jste v politice a jste aktivní i v komunální sféře. Jak tuto zkušenost přenášíte do akademického prostředí?
Politika je často vnímána negativně a často za to mohou sami politici. Ať už svými chybami, nedostatečnou komunikací významu své práce, nebo nízkou odborností. Politika přitom není nic negativního, je to přirozená součást lidského soužití. Týká se správy veřejných záležitostí, ovlivňuje nás všechny a spočívá ve vyjednávání, hledání řešení a kompromisů. V tom se univerzitní prostředí tomu politickému dost podobá. Z politiky mám mnoho zkušeností, a to nejen v jednání s lidmi, ale také s procesními postupy. Myslím, že mi to umožňuje i realističtěji posuzovat potřeby univerzity a možnosti tyto potřeby naplnit.
Má podle vás univerzita dostatečně silný hlas v Olomouci a v celém regionu?
Jsem přesvědčený, že univerzita má v regionu velmi silné postavení. Pro většinu institucí, firem, organizací či samospráv je klíčovým partnerem. Jsme si toho vědomi a zároveň si uvědomujeme také odpovědnost, kterou vůči regionu máme. Proto chci během svého působení v čele univerzity klást důraz vedle vzdělávání a vědy a výzkumu také na třetí roli univerzity, kterou je práce ve prospěch společnosti a společenská odpovědnost.
foto: Právnická fakulta
Zmiňoval jste, že do konce roku musí být hotová strategie rozvoje univerzity. Jaké hlavní směry by podle vás měla UP sledovat v příštích pěti letech?
V tuto chvíli je pro nás jasnou prioritou nastavit efektivně finanční řízení a také vnitřní procesy. Důležitá bude také dohoda napříč univerzitou na budoucím rozvoji naší infrastruktury. A v neposlední řadě bych měl rád nově nastavenu i vnitřní podporu našich vědeckých aktivit. To jsou klíčové oblasti, na které se chceme zaměřit.
Kde vidíte největší potenciál UP – je to věda, mezinárodní spolupráce, digitalizace...?
Jsou to moderní obory v oblasti výuky i vědy. Musíme být schopni pružně reagovat na aktuální výzvy, které souvisejí například s rozvojem umělé inteligence, plánovanými investicemi státu i dalších evropských zemí do rozvoje obranného průmyslu nebo se zásadními společenskými změnami a také riziky, které přináší stárnutí populace.
Jakou roli podle vás hraje vzdělání v současné společnosti?
Vzdělaná populace je zcela zásadní pro každou zemi, které není lhostejná její budoucnost. Jsem si jistý, že si současná česká společnost význam vzdělání uvědomuje a že většina rodičů také cíleně podporuje své děti ve studiu. Zároveň věřím, že oblast vzdělávání, vědy a výzkumu bude stále patřit mezi priority všech vlád, které v budoucnu povedou naši zemi. Není přece pochyb, že vzdělání je prostředkem, jak si udržet konkurenceschopné postavení vůči jiným ekonomikám, a tím i dobrou životní úroveň pro naše občany.
.jpg)
foto: Přijímací zkoušky 2023 FF UPOL
Máte v plánu zapojit univerzitu do nějakých zahraničních partnerství? V jakých oblastech a s jakými institucemi vidíte největší potenciál?
Zahraniční partnerství samozřejmě chceme i nadále udržovat a rozvíjet. Olomoucká univerzita je už nyní součástí sítě evropských univerzit Aurora a spolupracuje s celou řadou dalších univerzit po celém světě. Z nových partnerství například aktuálně jednáme o našem vstupu do sdružení EUniverCities, které napříč Evropou spojuje města s univerzitami s velmi podobným charakterem, jaký má i Olomouc.
Hovořil jste také o reformě doktorského studia do září. Můžete přiblížit, jaké konkrétní změny reforma přinese a jak ovlivní doktorské studenty a jejich budoucí kariéru?
S nástupem do funkce rektora jsem obnovil gesci prorektora pro doktorské studium a juniorní vědu. Tato změna reaguje na reformu doktorského studia schválenou v rámci novely zákona o vysokých školách, která vejde v platnost od září. Chceme se zaměřit na hladký přechod nejúspěšnějších absolventů doktorského studia na pozice mladých vědeckých pracovníků. Od září budeme fungovat s novým systémem stipendií pro doktorské studenty. Rád bych do budoucna měl také digitální formu individuálních studijních plánů.
Do jednoho roku od nástupu jste slíbil výrazně pokročit v řešení sporu mezi Přírodovědeckou fakultou a vysokoškolským ústavem CATRIN. Jaký je váš plán pro vyřešení tohoto konfliktu a jak zajistíte, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly?
Předně je potřeba řešit zejména dopady rozhodnutí minulých vedení univerzity. Postoupili jsme v řešení otázky užívání kancelářských prostor, zásadnějším řešením však bude vybudování nových laboratoří a dalších provozních prostor. Na tom sice už nyní pracujeme, ale jakákoliv výstavba v ČR je během na dlouhou trať, mnohé procesy tedy nejsme schopni ovlivnit či urychlit. Věřím ovšem, že posun v této oblasti bude brzy viditelný.
Jak jste vybíral svůj prorektorský tým? Co pro vás bylo při jeho sestavování klíčové?
Úspěch nikdy nestojí na jednotlivci a já se určitě považuji za týmového hráče. Při sestavování prorektorského týmu pro mě byly důležité schopnosti kolegů a jejich odbornost, ale například i jazykové či organizační dovednosti. Snažil jsem se také o vyvážené zapojení žen a mužů.
foto: Michael Kohajda
Jak chcete zajistit dobrou komunikaci mezi vedením a jednotlivými fakultami, zejména v situaci, kdy mezi některými panuje napětí?
Komunikaci je možné zlepšit především osobním jednáním. Chci osobně jednat s fakultami a součástmi univerzity, s dotčenými osobami, chci být přítomen na jednáních fakultních senátů, pokud budou projednávat nějakou významnou záležitost. Jsem přesvědčený, že svou přítomností, ochotou naslouchat, ale i schopností navrhovat řešení mohu ke zlepšení komunikace přispět.
Mnozí studenti řeší dostupnost bydlení a celkovou finanční náročnost studia. Může v tomto směru univerzita nějak pomoci?
Myslím si, že právě náklady na bydlení jsou velkou částí finanční náročnosti studia. Jednáme o tomto problému i se zástupci města Olomouce, neboť je trápí, že studenti nemají v Olomouci trvalé bydliště a že jejich poptávka po ubytování zvyšuje ceny bydlení i pro obyvatele. Řešení není snadné, ale budeme hledat možnosti výstavby nových ubytovacích kapacit, neboť v posledních letech bohužel kapacity naopak klesaly.
Co byste jako nový rektor vzkázal studentům Univerzity Palackého? Na co se mohou těšit?
Chtěl bych je ujistit, že na ně myslíme a že jedním z našich hlavních cílů je zlepšit komunikaci studentů s vyučujícími i s vedením univerzity. Chceme zásadně vylepšit UPlikaci a udělat z ní hlavní komunikační kanál, a to jak pro studenty, tak i pro pedagogy a další zaměstnance, a v neposlední řadě také pro naše absolventy.
Co vás v poslední době mimo akademickou sféru inspirovalo?
Zajímavý pro mě byl krátký pobyt ve Finsku, konkrétně v Helsinkách, kde jsem měl možnost jednat se zástupci finských státních orgánů i neziskového sektoru. V některých otázkách jsou Finové zásadně dále než my v ČR a inspiraci můžeme hledat například i ve finském vzdělávacím systému, který je mnohem praktičtěji zaměřený.
Máte při tak náročné funkci vůbec čas na odpočinek? Co vám pomáhá vypnout?
Času na relaxaci mám sice méně, než bych si asi přál, ale jsem zvyklý žít aktivně a svůj prostor pro odpočinek si vždycky dokážu najít a uhájit. Pomáhá mi také můj pes, tibetská doga Pramud, se kterým rád trávím volný čas například procházkami v podhůří Jeseníků. Rád také trávím čas na zahradě, kde si užívám přírodu a klid.
Co pro vás znamená Olomouc – profesně, ale i osobně?
K Olomouci mám blízký vztah. Prožil jsem v ní svá studentská léta a už více než dvacet let tady také pracuji. Stále jsem sice věrný svému rodnému Šumperku, kde žiji, ale Olomouc je pro mě důležitým místem, kde trávím hodně času. Má skvělou atmosféru, kterou pomáhá utvářet i naše univerzita a hlavně naši studenti.
Máte v Olomouci nějaké oblíbené místo, podnik?
V Olomouci je spousta krásných míst. Osobně mám rád univerzitní parkánové zahrady s výhledem do Bezručových sadů a obecně celé historické centrum města. Rád také objevuji nová místa, kde se dá dobře najíst a napít, naštěstí jich v Olomouci stále vzniká hodně.
