Nylon Jail: Here We Are Again!

Nylon Jail ukončili 8. září 2018 letní festivalovou sezonu koncertem na Horním náměstí v Olomouci. Právě ve městě, ke kterému se hlásí, ačkoliv z něj původem nikdo z kapely nepochází, odehráli v květnu první koncert po svém návratu na hudební scénu. Jestli se při jarním koncertu v šapitó sešlo na několik desítek spíše zvědavých skeptiků, aby usoudili, jak se to s ohlašovaným návratem kapely má, tak tentokrát se mezi pódiem a Sloupem Nejsvětější Trojice vytvořil početný dav posluchačů.

Redakce [OL]4you

Svůj hodinový koncert Nylon Jail zahájili postupným příchodem jednotlivých členů na scénu (o jednoduchý, minimalistický stagedesign se postarala Adéla Szturc), který byl podkreslený hypnotickým, nervy drásajícím samplovaným intrem. Muzikanti jej unisono utnou písní „I'm Here Again“ z připravovaného alba „Irreversible Changes“. Na olomouckém Horním náměstí působila zpěvákem Jiřím Jirákem deklamovaná slova písně více než symbolicky. Vždyť 7. září roku 2013, tedy takřka na den přesně před pěti lety, tady na sebe kapela upozornila v roli předskokanů Tata Bojs.

V koncertním repertoáru se střídaly nové písně, které kapela postupně zveřejňovala formou videosinglů, s některými skladbami z debutové desky „My Heart Soars Like A Hawk“ z roku 2013. Nové písně jsou syrovější, kapela s nimi překročila hranice žánru electro-country, do kterého byla dříve i díky vlastnímu přičinění zaškatulkována.  „I´m Here Again“ či „Man On The Dark Chair“ mají rockové grády, přičemž ta druhá je vystavěna na kytarovém riffu, který se zaryje pod kůži. „Strange Reapers“ je peckou, která má potenciál roztančit davy, ke ztišení dojde u mrazivé „Freezing Point“ a baladické „Sentimental Girl“, která je v závěru rozbita masivní hlukovou vlnou. 

Ústřední postavou na scéně je zpěvák Jiří Jirák, který si přirozeně umí získat pozornost nejen ve chvíli, kdy šplhá vzhůru na jevištní konstrukci. V tu chvíli se tají dech nejen posluchačům, ale i spoluhráčům z kapely. Mezi jednotlivými písněmi stroze komunikuje s publikem. Dobře ví, že jeho rolí je zpívat, ne vyprávět historky. Děkuje publiku snad po každé písni. Jeho „Díky vám!“ věříte. Takové zdravé sebevědomí si může dovolit i díky tomu, že mu za zády stojí kapela, která se během hraní na letních festivalech s přibývajícími koncerty sehrála a hudebně v dobrém smyslu slova usadila. Znovuzrození Nylon Jail působí pokorně. Snad poučeni z chyb pověsili na hřebík povýšenecké manýry rock´n´rollových spratků. S tím se ovšem může vkrádat neodbytný pocit, že sundali nohu z plynu a přeřadili na nižší rychlostní stupeň. Ona někdejší divokost, ušpiněnost, možná až nevychovanost jistě byla působivá. Tato image měla své kouzlo. Ale jak se ukázalo, tato zběsilá jízda byla sebevražedná. Pýchu tito někdejší enfants terribles při svém znovuzrození nechali jednou pro vždy u dna a dospěli.

Na závěr koncertu si publikum vyžádalo přídavek. Kapela jim ho dopřála novou písní „Just Soul“. V poslední chvíli tak kapele podlehli i posluchači, kteří ten večer na náměstí přišli spíše kvůli stánku s pivem nežli kvůli muzice. Na další nové písně si musíme počkat. Nová deska „Irreversible Changes“ vyjde do konce letošního roku. Koncertní klubové turné k desce kapela zahajuje už v říjnu. Tak třeba brzy uslyšíme více.

Po koncertu se vše rychle sklidilo... Kapela uspořádala večírek, na který pozvala všechny ty, kteří jim pomohli při jejich resuscitaci. Bez nich by to nešlo. Večírek to byl až překvapivě poklidný, přestože uzavřená společnost pro zvané se otevřela všem kolemjdoucím. Horní náměstí se utišilo. Zůstali jen svatí na Sloupu Nejsvětější trojice. Nylon Jail ten večer dali vědět, že jejich náhlý odchod do věčných lovišť nebyl na věčnost. Osobně jsem moc zvědavý, kde budou za dalších pět let...

Autor: Jiří Přivřel

#koncert #reportáž #dny evropského dědictví #olomouc #jiří jirák #album #nylon jail

reklama

golfolomouc.cz
Další články